Sarkastická a kritická píseň o šokujícím chování zápasníka Gábora Borárose, který po tragické nehodě a smrti Simony Jákliové místo piety vypustil nechutné urážky.
[Instrumental Intro]
[Build Up]
[Verse 1]
Bylo jí pouhých třicet jedna let, jen krátký čas, (tak krátký čas)
osud si nevybírá a zlomil tenhle hlas.
Simona Jákliová odešla tam, odkud není návratu,
čekal bys ticho, svíčku a pietu ve svém kabátu.
Jenže ten, co s ní kdysi sdílel kus své cesty,
místo růže hází špínu a zatíná jen pěsti.
Žádná úcta k památce, žádný klid a mír,
z úst mu padá jed, co pálí jako pýr. (jako pýr)
[Chorus]
Když bojovník v kleci ztratí svoji tvář, (ztratí tvář)
a místo smutku plive na tu svatozář.
Gábor Boráros, ten hrdina z plakátu, (z plakátu)
teď klesl hlouběji než těžký kámen do bláta.
[Instrumental Break]
[Verse 2]
Sociální sítě hoří a lidé kroutí hlavou, (kroutí hlavou)
jak může někdo plout s takovouhle dravou.
Místo kondolence letí vzduchem urážky,
tohle není upřímnost, to jsou jenom přetvářky.
Možná si myslí, že je stále drsný chlap, (velký chlap)
ale v očích veřejnosti udělal jen velký kiks a ťap.
Ta slova bolí víc než rány v oktagonu,
když se trefí do ticha a do pohřebního zvonu.
[Chorus]
Když bojovník v kleci ztratí svoji tvář, (ztratí tvář)
a místo smutku plive na tu svatozář.
Gábor Boráros, ten hrdina z plakátu, (z plakátu)
teď klesl hlouběji než těžký kámen do bláta.
[Drop]
[Verse 3]
I kdyby v minulosti bylo snad tisíc vin, (tisíc vin)
smrt hází na všechno ten úplně jiný stín.
Chlap má umět mlčet a smeknout klobouk dolů,
ne vytahovat starou špínu u prázdného stolu.
Teď už je pozdě brát ta ostrá slova zpět, (už nejde zpět)
ukázal charakter, co mrazí celý svět.
Není to o svalech, co máš zrovna na těle,
ale o tom, co ti zbylo v srdci, příteli. (v srdci)
[Chorus]
Když bojovník v kleci ztratí svoji tvář, (ztratí tvář)
a místo smutku plive na tu svatozář.
Gábor Boráros, ten hrdina z plakátu, (z plakátu)
teď klesl hlouběji než těžký kámen do bláta.
[Outro (Instrumental)]