Zbyteční lidé ve světě dokonalých strojů

[Instrumental Intro] [Spoken Intro] Čekali jsme pomocníka (čekali jsme). Přišel nástupce. [Verse 1] Ráno vstávám, ale nemám kam už jít (kam už jít), všechna data umí lépe propojit. Moje ruce jsou teď starý relikt doby (relikt doby), křemík zvládne všechno bez jediné chyby. Tabulky a kódy psal jsem celé roky (dlouhé roky), teď to zvládne čip za pouhé tři kroky. Cítím se tu navíc, jako prázdný rám (prázdný rám), v kanceláři ticha sedím úplně sám. [Build Up] [Chorus] Jsme k ničemu v práci a zbyteční i doma (zbyteční i doma), svět se točí dál, je to zvláštní kóma. Všechno umí lépe, rychleji a chladně (tak chladně), lidstvo padá dolů, i když velmi ladně. (Padáme dolů) [Verse 2] Myslel jsem, že umění nám zůstane (nám zůstane), že duše člověka jen tak nepřestane. Ale píše básně hezčí nežli já (nežli já), maluje obrazy, co svět nečeká. Uvaří mi večeři a uklidí sál (uklidí sál), na co tady vlastně ještě stojím dál? Děti se učí od obrazovky svět (celý svět), už nepotřebují moji radu slyšet. [Drop] [Chorus] Jsme k ničemu v práci a zbyteční i doma (zbyteční i doma), svět se točí dál, je to zvláštní kóma. Všechno umí lépe, rychleji a chladně (tak chladně), lidstvo padá dolů, i když velmi ladně. [Instrumental Break] [Bridge] Hledáme smysl v světě dokonalých strojů (hledáme smysl), prohráli jsme tiše tuhle divnou vojnu. Bez potu a krve není žádná cena (žádná cena), zůstala jen prázdná a lesklá ozvěna. [Chorus] Jsme k ničemu v práci a zbyteční i doma (zbyteční i doma), svět se točí dál, je to zvláštní kóma. Všechno umí lépe, rychleji a chladně (tak chladně), lidstvo padá dolů, i když velmi ladně. [Outro] Lepší než my, ve všem lepší než my (než my). Zhasni světlo, necháme si jen sny. [Outro (Instrumental)]