Píseň mapuje historii českého zbrojního průmyslu, který sloužil různým režimům a velmocím. Text zdůrazňuje paradox malé země, která se stala 'kovárnou říše' a později 'zbrojnicí východního bloku', přičemž se zaměřuje na technickou preciznost vykoupenou morálním chladem.
[Intro]
[Intro]
(Slyšíš to?)
Stroje, které se nikdy nezastaví.
[Refrén]
Kladiva buší a pece žhnou celou noc (celou noc),
tady se rodí ta největší hrubá moc (hrubá moc).
Posíláme smrt tam, kde hoří obzor v dálce,
naše malá země věrně slouží velké válce.
Kola se točí a nikdo se už neptá proč (neptej se proč),
jen naskoč do vlaku a do propasti skoč.
[Post-refrén]
(Výroba jede)
(Linka nestojí)
[1. sloka]
Plzeňská ocel a brněnské přesné hlavně,
svět se jen dívá, jak pracujeme slavně.
Měnily se vlajky a měnili se páni,
my jsme jen plnili ta nejpřísnější přání (rozkazy shora).
Tanky a děla, co drtí cizí kosti,
historie nezná slovo slitování ani dosti.
[Refrén]
Kladiva buší a pece žhnou celou noc (celou noc),
tady se rodí ta největší hrubá moc (hrubá moc).
Posíláme smrt tam, kde hoří obzor v dálce,
naše malá země věrně slouží velké válce.
Kola se točí a nikdo se už neptá proč (neptej se proč),
jen naskoč do vlaku a do propasti skoč.
[2. sloka]
Byli jsme kovárnou pro celý východní blok,
každou vteřinu a každý další rok.
Miliardy tečou a svědomí se ztrácí,
je to jen byznys a poctivá práce pro generaci.
Nikdo se neptá, kam dopadne ten granát (dopadne granát),
hlavně že v účetnictví nemáme žádný zvrat.
[Refrén]
Kladiva buší a pece žhnou celou noc (celou noc),
tady se rodí ta největší hrubá moc (hrubá moc).
Posíláme smrt tam, kde hoří obzor v dálce,
naše malá země věrně slouží velké válce.
Kola se točí a nikdo se už neptá proč (neptej se proč),
jen naskoč do vlaku a do propasti skoč.
[Outro]
Stroj jede dál...
(Nikdy nespí)
Ocel chladne, ale krev je horká.
Pro cizí války...
[Outro]