Když se kola zastavila a ticho padlo na město

[Intro] [1. sloka] Černý pátek na burze změnil ze dne na den svět, tovární haly jsou prázdné a nikde žádný ruch. Vývoz se zhroutil a sklady praskají ve švech (ve švech), majitelé sčítají ztráty a vzduch je plný dluhů. [2. sloka] Stroje chladnou a rez začíná na nich tiše kvést, dělníci v zástupech bloumají bez cíle ulicí. Propouštěcí lístek je teď jízdenka do nicoty, každý den je boj o chleba v téhle těžké době. [Před-refrén] Sen o nekončícím růstu se rozplynul v šedé mlze (v mlze), zbyla jen prázdná kapsa a strach z další cesty. Nikdo neví, kdy se to dno konečně zastaví, a jestli se ten starý svět ještě někdy napraví. [Refrén] Hospodářství padá na kolena a země těžce dýchá, komíny už nekouří a naděje pomalu píchá (tak píchá). Kde jsou ty zlaté časy, když motory řvaly silou? Teď jen ticho vládne nad touhle chladnou chvílí. [3. sloka] Zlín sice svítí jako maják v tom nekonečném moři tmy, ale Ostrava a Plzeň počítají své nejtěžší dny. Export se zastavil a hranice jsou všude zavřené, starý svět umírá a nový se teprve v bolestech rodí. [Refrén] Hospodářství padá na kolena a země těžce dýchá, komíny už nekouří a naděje pomalu píchá (tak píchá). Kde jsou ty zlaté časy, když motory řvaly silou? Teď jen ticho vládne nad touhle chladnou chvílí. [4. sloka] Polévka pro chudé je jediná jistota dneška, ministři v oblecích hledají marně ta správná řešení. Bankrot je slovo, co visí na každém rohu (na rohu), a nikdo netuší, kdo tohle kolo zase roztočí. [Refrén] Hospodářství padá na kolena a země těžce dýchá, komíny už nekouří a naděje pomalu píchá (tak píchá). Kde jsou ty zlaté časy, když motory řvaly silou? Teď jen ticho vládne nad touhle chladnou chvílí. [Outro]