Když pára roztáčí kola nového světa peněz

[Intro] [1. sloka] Starý svět umírá v oblacích černého dýmu, pole se ztrácí pod nánosem sazí a stínu. Už není čas koukat se na nebe nad hlavou, teď všichni hledí jen za touhou toulavou. Krajina mění se v ocel a červené cihly (cihly), tam kde byl klid, tam se stroje teď zdvihly. Rytmus už neurčí slunce a jeho jas, ale jen píchačky, co měří pracovní čas. [Před-refrén] (Slyšíš to?) Syčení páry co pohání svět, (Vidíš to?) Jak chceme všechno a chceme to hned. [Refrén] Továrna na sny, co polyká lidskou sílu, každý chce urvat si pro sebe aspoň dílu. Kola se točí a kapitál stoupá výš (stoupá výš), je to dravý proud, ke kterému přistoupíš. [2. sloka] Ráno co ráno siréna nad městem zavyje, proletář vstává a doufá, že přežije. Z vesnic se stávají mraveniště plná těl, každý šel za prací, i když vlastně nechtěl. Komíny chrlí tu budoucnost špinavou, život se stává jen položkou únavou. Baroni v oblecích počítají zisky své, zatímco dole se taví sny v oceli zlé. [Refrén] Továrna na sny, co polyká lidskou sílu, každý chce urvat si pro sebe aspoň dílu. Kola se točí a kapitál stoupá výš (stoupá výš), je to dravý proud, ke kterému přistoupíš. [Bridge] Už to není o tom, co zaseješ do hlíny, teď se točí hřídele, písty a turbíny. Ringhoffer, Škoda, jména co změnila mapu, pokrok se řítí a nikdo nešlape na brzdu, chápu. Je to věk páry, věk uhlí a železa, lidskost tu naráží na svoje omezení, na meze. Rychlost je platidlo, výroba, expanze, trh, každý den nový skok, každý den nový vrh. Bohatství národa roste, ale pro koho (pro koho?), tunel je dlouhý a světla v něm není mnoho. Akcie, banky a úvěry, točí se kolotoč, nikdo se neptá, jen běží a neví proč! [Refrén] Továrna na sny, co polyká lidskou sílu, každý chce urvat si pro sebe aspoň dílu. Kola se točí a kapitál stoupá výš (stoupá výš), je to dravý proud, ke kterému přistoupíš. [Outro]