Když stará garáž pro těžbu krypta už dávno nestačí

[Intro] [Intro] (Poslouchej... časy se mění...) (Už to není jako dřív...) [1. sloka] Dříve stačil větrák a pár karet na stole, každý doufal v zázrak v té digitální škole. Teplota stoupala a elektroměr se točil, kdo tehdy začínal, ten do řeky vkročil. Jenže ceny proudu dneska lámou vaz, domácí těžbě už dávno zlomil se hlas. Všechno je jinak a doba letí vpřed, co fungovalo včera, neplatí už teď. Romantika skončila a stroje náhle ztichly, zůstaly jen účty, co přišly tak rychlý. [2. sloka] Teď vládnou haly a nekonečné řady, levná energie, co nepochází tady (ne odsud). Voda a slunce tam daleko za mořem, těží se ve velkém a ne jenom s odporem. Obří kontejnery a tisíce strojů, už není místo pro malé sny z pokojů. Je to průmysl a tvrdá kalkulace, kde každá watthodina má svou cenu v sázce. Musíš jít tam, kde proud skoro nic nestojí, jinak tvůj výdělek v peněžence neobstojí. [Refrén] Garáž je prázdná a ticho se rozléhá, starý svět krypta už pomalu doléhá (doléhá). Dneska je to byznys pro velké hráče, kdo zůstal doma, ten nad výdělkem pláče. Hledáme místa, kde levná síla proudí, zatímco malý těžař v tmách jenom bloudí. [Outro] Časy se změnily a cesta vede dál, tam kde se točí svět a nikdo se nebál. [Outro]