[Intro]
[1. sloka]
Dav se valí pod orlojem, všichni hledí na sochy,
peněženky krvácejí, turisté maj vrtochy (maj vrtochy).
Jeden stánek vedle druhého a ceny jako z vesmíru,
všude samý trdelník, co nezná žádnou míru.
Ale stačí uhnout bokem, najít ten správný dům,
nenechat se zlákat křikem, co prodává jen šum.
Nenápadný průchod v rohu, kam se nikdo nedívá,
tam se pravá atmosféra staré Prahy ukrývá.
[Před-refrén]
Stačí znát ten tajný kód (tajný kód),
vyhnout se těm pastem a najít vchodu bod.
Nenech se ošidit, když víš, kam máš jít,
za dveřmi tě čeká ten vytoužený klid.
[Refrén]
Není to sen, je to pravda přímo v centru dění,
káva za pár korun a ticho, co se nemění.
Žádné pasti na cizince, jenom skryté poklady,
výhled přímo na náměstí, co ti zlepší nálady.
Klidně si dej pivo, co nestojí sto třicet,
tady platí rozum a ne jenom chamtivost a šek.
[2. sloka]
Staré schody vrzají, když stoupáš do prvního patra,
dole zůstal všechen hluk a ta prodejní chátra (prodejní chátra).
Skautský institut tě vítá, židle trochu ošoupané,
ale kafe voní domovem a to je nečekané.
Sedneš si k oknu a vidíš ty davy hluboko pod sebou,
jak se tlačí v uličkách a nevědí, kam jdou.
Ty máš svoje místo, kde se čas zastavil,
jako bys tu džungli dole vlastně ani nezažil.
[Refrén]
Není to sen, je to pravda přímo v centru dění,
káva za pár korun a ticho, co se nemění.
Žádné pasti na cizince, jenom skryté poklady,
výhled přímo na náměstí, co ti zlepší nálady.
Klidně si dej pivo, co nestojí sto třicet,
tady platí rozum a ne jenom chamtivost a šek.
[3. sloka]
Je to jako malý zázrak v moři drahých lží,
kde ti číšník bez úsměvu účet jenom přitíží.
Tady si načepuješ vodu klidně z karafy,
a nikdo na tebe nekouká jak na cíl pro grafy.
Užíváš si atmosféru, co má svoji duši,
a tomhle místě srdce Prahy konečně zas buší.
Tak si to pamatuj, až půjdeš příště kolem,
že poklad není na ulici, ale za tím tichým stolem.
[Refrén]
Není to sen, je to pravda přímo v centru dění,
káva za pár korun a ticho, co se nemění.
Žádné pasti na cizince, jenom skryté poklady,
výhled přímo na náměstí, co ti zlepší nálady.
Klidně si dej pivo, co nestojí sto třicet,
tady platí rozum a ne jenom chamtivost a šek.
[Outro]