Tajemství starých uliček kam nevkročí noha turisty

[Intro] [Intro] (Pst...) (Tohle místo v průvodcích nenajdeš...) [1. sloka] Dole na mostě se tisíce lidí tlačí, ale my víme, že zahnout do kopce stačí. Necháme davy, ať si fotí ten svůj hluk, tady nahoře v uličkách není ani muk. Kráčíme po dlažbě, co pamatuje krále, jdeme dál do ticha, jdeme dál a stále. (Jdeme dál) [Před-refrén] Zahýbám za roh, kde svět se zastavil, jakoby ten čas někdo právě opravil. [Refrén] Je to jen kousek od Hradu a přitom bez lidí, tohle je kouzlo, co málokdo uvidí. (Málokdo uvidí) Ulička Nový Svět, lucerny a stín, tu pravou atmosféru ti do dlaní zachytím. Žádný fronty, žádný křik a žádný shon, jenom ty a já a tichý kostelní zvon. [2. sloka] Jelení příkop už se pomalu stmívá, turista s deštníkem se sem nepodívá. My máme výhled na střechy a na komíny, jsme jako herci, co hrajou bez kulisy a bez viny. Zahrady kvetou a voní to tu dřevem, prošli jsme bránou a odemkli ji hněvem. (Ne, láskou...) [Refrén] Je to jen kousek od Hradu a přitom bez lidí, tohle je kouzlo, co málokdo uvidí. (Co nikdo nevidí) Ulička Nový Svět, lucerny a stín, tu pravou atmosféru ti do dlaní zachytím. Žádný fronty, žádný křik a žádný shon, jenom ty a já a tichý kostelní zvon. [Refrén] Je to jen kousek od Hradu a přitom bez lidí, tohle je kouzlo, co málokdo uvidí. (Málokdo uvidí!) Ulička Nový Svět, lucerny a stín, tu pravou atmosféru ti do dlaní zachytím. Žádný fronty, žádný křik a žádný shon, jenom ty a já a tichý kostelní zvon. [Outro] [Outro] Jen tichý zvon... (Všude je klid) Kousek od Hradu... (Jako bonus bez lidí)