Ten okamžik kdy šíp proťal ticho a vzal mi přítele

[Intro] [Intro] (Vstoupili jsme tam...) (Kam noha nevkročila...) Mysleli jsme, že neseme mír. Ale oni chtěli jen ticho. [1. sloka] Hluboká džungle, všude jen stín (jen stín), nikdo z nás netušil, kolik je tam vin. Ticho, co křičí, že nejsme tu vítaní, srdce mi buší, nemám už stání (už nemám). Chtěli jsme poznat ten neznámý svět, teď bych to všechno tak rád vrátil zpět. Větve se pohnuly, vidím tam tvář, v očích té postavy podivná zář. [Refrén] A pak to přišlo, ten svist a ten křik (ten křik), život se zlomil v jediný mžik. Zelené peklo nám ukázalo zlost, mezi námi a jimi spálený most (navždy spálený). [2. sloka] Můj přítel padl, šíp v hrudi má (v hrudi má), rudá krev do trávy pomalu stéká. Dívá se na mě a dochází dech, zůstal tam ležet na studený mech (studený mech). Musel jsem utíkat, nechat ho tam, boj o svůj život teď prohrávám sám. Oni nás nechtěli, chránili svůj dům, teď zbyl jen smutek a děsivý šum. [Refrén] A pak to přišlo, ten svist a ten křik (ten křik), život se zlomil v jediný mžik. Zelené peklo nám ukázalo zlost, mezi námi a jimi spálený most (navždy spálený). [Bridge] Proč jsme tam lezli, kdo nám dal právo? (kdo nám to dal) Teď v noci slyším jen to dravé stádo. Hranice světů se překročit nesmí, jinak se ztratíš v té krvavé písni. [Refrén] A pak to přišlo, ten svist a ten křik (ten křik), život se zlomil v jediný mžik. Zelené peklo nám ukázalo zlost, mezi námi a jimi spálený most (navždy spálený). [Outro] Už nikdy nevkročím do stínu těch stromů, můj přítel zůstal a já se vrátil domů. [Outro]