Temná propast digitální rozkoše, o které se všichni bojí

[Intro] (Nikdo o tom nemluví...) (Ale děje se to v každém druhém pokoji...) [1. sloka] Zase je hluboká noc a ty jsi v tom sám, modrá záře displeje je tvůj jedinný chrám. Hledáš tam kousek citu v moři cizích těl, zapomněls na svět venku, i na to, co jsi chtěl. Mozek se přepisuje s každým dalším klikem, stáváš se otrokem, co platí němým křikem. Už necítíš tu radost z obyčejných věcí, jako zvíře chycené ve vlastní zlaté kleci. [Před-refrén] (Už to nestačí) Co dřív tě zvedlo, dneska už tě nebaví, (Hledáš extrém) Čekáš na lék, co ti hlavu napraví. Dávka se zvyšuje a propast se hloubí, realita s fikcí se nebezpečně snoubí. [Refrén] Je to tichá epidemie, co nám krade sny, falešná rozkoš, co barví naše dny na černý. Dopamin stříká, ale srdce zůstává chladné, padáme do tmy, kde každá naděje padne. Není to láska, je to jen chemický klam, ve kterém každý z nás umírá tak trochu sám. [2. sloka] Když potkáš živou tvář, tak necítíš ten žár, protože tvůj systém nastavil příliš vysoký dar. Supernormální podnět ti vypálil pojistky, vyměnil jsi život za pixelové otisky. Stydíš se přiznat, že ti to vládne nad tělem, že už nejsi pánem, ale jenom pouhým velitelem, co prohrál válku s vlastní biologickou touhou, a teď bloudí tmou, tou nekonečně dlouhou. [Refrén] Je to tichá epidemie, co nám krade sny, falešná rozkoš, co barví naše dny na černý. Dopamin stříká, ale srdce zůstává chladné, padáme do tmy, kde každá naděje padne. Není to láska, je to jen chemický klam, ve kterém každý z nás umírá tak trochu sám. [Bridge] (Nikdo to nevidí) Maskujeme prázdnotu úsměvem ve dne, (Všichni to cítí) ale v noci, když opona a ticho sedne. Jsme generace mužů ztracených v překladu, co hledá cestu ven z tohohle rozkladu. Musíme o tom mluvit, zlomit ten kruh mlčení, než se naše duše v prach a popel promění. [Refrén] Je to tichá epidemie, co nám krade sny, falešná rozkoš, co barví naše dny na černý. Dopamin stříká, ale srdce zůstává chladné, padáme do tmy, kde každá naděje padne. Není to láska, je to jen chemický klam, ve kterém každý z nás umírá tak trochu sám. [Outro] (Vypni to...) (Vrať se zpátky...) Je čas se probudit do skutečného světa. [Outro]