Když mozek tahá za nitky a srdce jenom slepě hádá

[Intro] [1. sloka] Myslíš si že je to osud co tě k němu táhne Že to byla tvoje volba ale chemie ti lže Tvůj mozek dávno vybral a ty jsi jenom loutka Co hraje divadlo a neví o co vlastně jde Dopamin vystřelí a ty jsi v pasti chycený Nevidíš realitu jenom ten sladký klam Evoluce nezná lásku jenom přežití (jen přežití) A ty jsi pouhý nosič co plní dávný plán [2. sloka] Říkali nám pohádky o jednom věrném svazku Že labutě jsou spolu dokud jedna nezemře Ale pod povrchem kůže máme jinou masku Která se v temných koutech tiše a lačně dere Monogamie je klec co jsme si sami ukovali Abychom zkrotili ten divoký pud v nás Ale když zhasnou světla a padnou morální valy Tak příroda se zeptá kolikrát to ještě dáš (ještě dáš) [Bridge] (Hledáme jistotu) V nestálém světě kde se všechno mění (Chceme tu čistotu) Ale v genech máme zapsané jen snění O tom že nebudeme nikdy doopravdy sami Že rozsejeme stopy na tisíc různých míst Bojujeme s instinkty bojujeme s klamy A snažíme se v téhle knize marně číst [3. sloka] Tak přestaň hledat vinu v sobě nebo v okolí Když oči bloudí jinam než by správně měly To jenom starý program co vůbec nebolí Řídí tvé kroky abys nebyl osamělý Láska je jenom trik jak udržet nás v chodu Dokud se kruh neuzavře a nepřijde další Jsme vězni biologie co hledají svobodu A naše city jsou ve finále možná falší [Outro]