Hledáme bezpečí, ale toužíme po neznámém

[Intro] [1. sloka] Sedíme vedle sebe, ticho je tak známé (tak známé), v teplákách a v bezpečí, nic se dnes nestane. Máme tu jistotu, kterou jsme vždycky chtěli, ale ten divoký oheň jsme někde zapomněli. Známe se nazpaměť, každý pohyb i větu, ale nuda se plíží tiše po parketu. [2. sloka] Esther to říká jasně, v tom je ten velký háček, že láska hledá přístav, ale touha chce mráček. Když splyneme v jedno, tak není koho hledat, vášeň potřebuje stín, co se nedá jen tak prodat. Chceme mít nejlepšího přítele i milence v jednom těle, ale tenhle těžký úkol (ten úkol) nás drtí v posteli i v cele. [Refrén] Nemůžeš toužit po tom, co už dávno vlastníš, v bezpečí domova se ztrácí to, o čem sníš. Oheň potřebuje vzduch, aby mohl dravě plát, láska je pevná zem, ale touha je mít hlad. Musí tam zůstat propast, co nás dva dělí, abychom po sobě zase šíleně (šíleně) šíleli. [3. sloka] Erotika není jen akt, je to ten pocit žití, ta jiskra v unavených očích, co ti v duši svítí. Vypnout tu kontrolu, přestat být jenom rodič, nechat v sobě probudit ten skrytý, dravý vodič. Protože mrtvý vztah není konec, je to jenom spánek, stačí jen otevřít okno a pustit dovnitř vánek. [Refrén] Nemůžeš toužit po tom, co už dávno vlastníš, v bezpečí domova se ztrácí to, o čem sníš. Oheň potřebuje vzduch, aby mohl dravě plát, láska je pevná zem, ale touha je mít hlad. Musí tam zůstat propast, co nás dva dělí, abychom po sobě zase šíleně (šíleně) šíleli. [4. sloka] Musíš si nechat tajemství, kousek jen pro sebe, abychom se mohli dotknout zase až do nebe. Fantazie pracuje, jen když zavřeš obě oči, svět se najednou úplně (úplně) jinak točí. Nehledej jistotu tam, kde má být dobrodružství, jinak se z ložnice stane jen smutné bojiště mužství. [Refrén] Nemůžeš toužit po tom, co už dávno vlastníš, v bezpečí domova se ztrácí to, o čem sníš. Oheň potřebuje vzduch, aby mohl dravě plát, láska je pevná zem, ale touha je mít hlad. Musí tam zůstat propast, co nás dva dělí, abychom po sobě zase šíleně (šíleně) šíleli. [Outro]