O lžích o rovnováze a tvrdé realitě budování značky

[Intro] [1. sloka] Rok dva tisíce dvacet pět se blíží jako stín (jako stín), všichni chtějí slávu ale bojí se těch dřin. Říkají ti zpomal a najdi si svůj klid (najdi klid), že prý stačí málo abys mohl lépe žít. Ale trh je dravá šelma co neodpouští chyby, pokud nemáš hlad tak tě sežerou jak ryby. Budování značky není procházka růžovým sadem, musíš do toho šlápnout a nechat všechno za zádem. [2. sloka] Zapomeň na pohádky o rovnováze sil (žádná není), to je jenom útěcha pro ty co ztratili cíl. Pokud chceš být nahoře tak musíš obětovat čas, zatímco oni spí ty musíš přidat plyn a jas. Není to o štěstí je to o tvrdé disciplíně (tvrdé práci), každý volný moment investuješ do své vize v hlíně. Lžou ti přímo do očí že můžeš mít všechno hned, ale úspěch chutná hořce jako ten nejčernější jed. [Bridge] Oni ti řeknou že se zničíš (že se zničíš), že ti uteče život mezi prsty (mezi prsty). Ale oni nevidí ten horizont co vidíš ty, nechápou že posedlost je klíčem od cesty. Musíš být fanatik co nezná slovo dost, stavět základy i když pálíš každý most. Je to posedlost (je to vášeň) je to tvůj hlad, na vrcholu není místo pro ty co chtějí spát. [3. sloka] Tak se zvedni a přestaň hledat levné výmluvy (žádné výmluvy), tvůj brand je tvoje jméno a ne prázdné omluvy. V roce dva tisíce dvacet pět se ukáže kdo je král, kdo vydržel ten tlak a kdo to prostě vzdal (kdo to vzdal). Rovnováha je mýtus pro ty co nechtějí vyhrát, ty si píšeš pravidla a nemusíš se nikoho ptát. Tohle je ta cena kterou platíš za svůj sen, být tím jedním z mála kdo vystoupil ze stěn. [Outro]