Ticho uvnitř nás kde láska vzniká

[Intro] [1. sloka] Svět je plný hluku a my hledáme klid Často chceme lásku jenom vlastnit a mít Držíme city pevně v sevření ruky A bojíme se ticha i té prázdné luky Ale Gaia nám říká že cesta vede jinam Do hlubokých míst co sotva vnímám Není to obchod kde se mění něco za něco (Něco za něco) Je to stav duše co září nad věcí [Refrén] Láska se neptá proč a neříká kdy Nezná hranice a nezná ani zdy Prostě jen je a dýchá v nás Zastaví myšlenky i okolní čas (Bez podmínek) [Post-refrén] Ona prostě je (Ona prostě je) Nic nežádá (Nic nežádá) Jenom existuje [2. sloka] Často si myslíme že musíme si zasloužit Ten pocit tepla ve kterém chceme žít Stavíme zdi a podmínky co nás chrání A přitom si sami bráníme v milování Stačí jen odhrnout závoje tmy a beznaděje Podívat se pravdě přímo do obličeje Není to odměna za naše dobré činy (Žádné činy) Je to proud řeky co nezná pocit viny [Refrén] Láska se neptá proč a neříká kdy Nezná hranice a nezná ani zdy Prostě jen je a dýchá v nás Zastaví myšlenky i okolní čas (Bez podmínek) [3. sloka] Když přestaneme chtít měnit svět kolem nás A přijmeme radost i ten tichý hlas Najednou zjistíme že nejsme vůbec sami Že láska je plátno a my jsme barvami Otevři srdce dokořán a prostě věř Že tohle je ta nejvyšší možná věž Rozplynout se v celku a ztratit svoje já To je ta pravda co nám křídla dá [Refrén] Láska se neptá proč a neříká kdy Nezná hranice a nezná ani zdy Prostě jen je a dýchá v nás Zastaví myšlenky i okolní čas (Bez podmínek) [Outro]