ZLATOKOP Z VYSOČAN

[VERSE 1] Praha devět, ulice Českomoravská, obchod se zlatem, lokalita hezká. Bylo to v pondělí, dopolední čas, když přišel zákazník, co zlomil vaz. V ruce měl kámen, obyčejný šutr, žádná pistole, žádný složitý kutr. Rozmáchl se prudce, sklo se sype, prodavač zírá a jenom sípe. [CHORUS] Osm vteřin, jen osm vteřin, zmizel jak pára, ten zlodějský stín. Dva zlaté slitky, pět milionů v kapse, rychlejší než vítr, co honí se v řepce. Policie hledá, kamery točí, ale ten chlapík se nám jenom očí. [VERSE 2] Jeden a půl kila ryzího kovu, sebral a utekl, začíná znovu. Možná je cizinec, co přijel jen na lup, žádné zbytečné řeči, jen bleskový hup. Vitrína praskla jak dětská hračka, zabezpečení obchodu? Asi jen značka. Kriminalisté teď prosí o radu, kdo viděl toho chlapa v tom podivném spádu. [CHORUS] Osm vteřin, jen osm vteřin, zmizel jak pára, ten zlodějský stín. Dva zlaté slitky, pět milionů v kapse, rychlejší než vítr, co honí se v řepce. Policie hledá, kamery točí, ale ten chlapík se nám jenom očí. [VERSE 3] Je to jak z filmu, jak Loupež po italsku, ale tady jsme v Praze, na českém plácku. Člověk dře v práci padesát let, a tenhle má vyděláno za vteřin pět (plus tři). Absurdní doba, absurdní činy, kdo nechá zlato jen tak za skly z Číny? Až ho chytí, dostane osm let, to je rok za vteřinu, to je ten svět. [BRIDGE] Tak si dejte pozor na své cennosti, zloději nemají žádné starosti. Kámen je zbraň hromadného ničení, když jde o vitrínu a zlaté snění. [CHORUS] Osm vteřin, jen osm vteřin, zmizel jak pára, ten zlodějský stín. Dva zlaté slitky, pět milionů v kapse, rychlejší než vítr, co honí se v řepce. Policie hledá, kamery točí, ale ten chlapík se nám jenom očí.