Když zloděj křičí, že mu vzali to, co sám ukradl

[Intro] [Intro] (Vítejte v cirkuse dějin...) (Kde včerejší vítěz je dnešní oběť...) (A nikdo už neví, čí je ta hlína pod nohama.) [1. sloka] Na jihu Afriky se píše divný scénář, (fakt divný) Kde bílý farmář hraje roli, co bys nečekal. Kdysi tu půdu získal, no spíš ji prostě zabral, Od místních kmenů, co tam žili, a dál se neptal. Jenže karma je zdarma a točí se jak mlýn, Přišel o ni taky, teď z toho má splín. Dneska volá právníky a mává starým papírem, Že chce tučné odškodnění za ten historický vjem. [Refrén] Chtějí vrátit to, co sami kdysi vzali, (rozumíš tomu?) Afrikánci v talárech se o své právo báli. Je to smyčka času, co se kousla do ocasu, Hledají spravedlnost v tomhle zmateném času. [2. sloka] Listují v zákonech, co mají chránit slabé, Že prý jim stát ublížil, když jim sahal na své. Paradox jak z učebnice, (to prostě nevymyslíš), Když kolonista křičí: "Zloděj!", a ty to slyšíš. Stěžují si na křivdu, co se jim prý stala, Že jim historie tu jejich drahou hlínu vzala. Přitom ta země měla paměť mnohem delší, Než tam přijeli s vozy a byli tam z nich největší. [Refrén] Chtějí vrátit to, co sami kdysi vzali, (no vážně!) Afrikánci v talárech se o své právo báli. Je to smyčka času, co se kousla do ocasu, Hledají spravedlnost v tomhle zmateném času. [3. sloka] Soudce v Pretorii si asi mne čelo, (chudák chlap) Komu teď tu parcelu přiklepnout by se mělo. Jestli těm, co kradli prvně, nebo těm druhým, Celý ten příběh je dost, řekněme, tuhým. Původní obyvatel se jen směje v chatrči, Zatímco páni se o ten kus země osočí. Je to fraška na kolečkách pod horkým nebem, Kde se všichni perou o to, kdo pohnul chlebem. [Refrén] Chtějí vrátit to, co sami kdysi vzali, (pořád dokola) Afrikánci v talárech se o své právo báli. Je to smyčka času, co se kousla do ocasu, Hledají spravedlnost v tomhle zmateném času. [Outro] (Kdo ukradl ukradené...) (Nikdo neví...) [Outro]