Satirická píseň o situaci na Kamčatce, kde navzdory ujišťování úřadů o kontrole situace lidé doslova vykopávají tunely, aby se dostali ze svých domovů.
[Intro]
[1. sloka]
Petropavlovsk zmizel, prostě není, (prostě není)
bílá tma tu venku všechno rychle mění.
Ráno hledám auto, mám však smůlu velkou,
je to jenom boule pod tou bílou dekou.
Ze dveří to nejde, to je marná snaha,
sníh nás tady drtí, to je těžká váha.
Musíš kopat tunel rovnou z okna ven,
takhle tady začíná náš běžný den.
[Refrén]
Prý je to pod kontrolou, hlásí zprávy, (hlásí zprávy)
jenže my tu plavem v závějích bez slávy.
Sníh je až po střechu, mizí ulice,
lopata je dneska tvoje pravice!
(Kopej, brácho, kopej dál!)
[Post-refrén]
Kalamita? Kdepak! To se ti jen zdá,
že ti barák právě zmizel doslova.
(Doslova zmizel, hej!)
[2. sloka]
Guvernér Solodov tvrdí hrdě do éteru, (do éteru)
že technika už maká v každém směru.
Že silnice jsou čisté, všechno krásně šlape,
ale realita venku, ta nás krutě chápe.
Záchranka se brodí, nebo spíš tam stojí,
stařenky se o život v těch haldách bojí.
Soused leze po čtyřech po střeše svý Lady,
tohle nejsou lázně, to jsou ruské pády!
[Refrén]
Prý je to pod kontrolou, hlásí zprávy, (hlásí zprávy)
jenže my tu plavem v závějích bez slávy.
Sníh je až po střechu, mizí ulice,
lopata je dneska tvoje pravice!
(Kopej, brácho, kopej dál!)
[3. sloka]
Labyrint ve sněhu, chodby jako v válce,
nevidíš na metr, jsi jak v bílé dálce.
Záběry z dronu, ty nám nelžou v ničem,
celé město zamklo se tím bílým klíčem.
Autobus je přízrak, co tu týden chybí,
plaveme tu ve vločkách jak v moři ryby.
Kdo nemá zásoby, ten má dneska pech,
zbyl nám jenom humor a ten zmrzlý dech.
[Refrén]
Prý je to pod kontrolou, hlásí zprávy, (hlásí zprávy)
jenže my tu plavem v závějích bez slávy.
Sníh je až po střechu, mizí ulice,
lopata je dneska tvoje pravice!
(Kopej, brácho, kopej dál!)
[Outro]
[Outro]
Pod kontrolou...
Jenom ten sníh o tom neví...
(Kopej dál...)
Petropavlovsk spí.