Když lidový kuchař poslal šéfa do háje

[Intro] Měl to být trhák roku. Dva titáni. Jedna kuchyně. Ale víte, co se stalo? Někdo to hodil do koše. [1. sloka] Producenti měli sen o velkém balíku, (velkém balíku) chtěli ty dva mistry mít v jednom rybníku. Měl to být film, co kina okamžitě vyprodá, nápad, co se v televizi jen tak neprodá. Chtěli spojit vodu s ohněm, hrušku s jablkem, mysleli, že diváci půjdou za tím cirkusem. (to určitě) [Před-refrén] Jenže Jirka Babica se na to podíval, a svou jasnou odpověď jim hnedka zazpíval. [Refrén] Babica to utnul, žádná velká show, poslal Zdeňka do prdele s touhle nabídkou. [Post-refrén] (Do prdele!) Řekl to jasně a bylo hotovo. (Do prdele!) To bylo jeho poslední slovo. [2. sloka] Zdeněk by tam křičel, že je to hnus a blaf, (samý blaf) Jirka by jen pokrčil rameny a řekl paf. Když nemáš lanýže, tak tam dej žampion, tahle rada by zničila Zdeňkův tón. (auvajs) Každý vaří jinak, každý jinde stojí, tyhle dvě ega se prostě nikdy nespojí. [Před-refrén] Jirka má svou hrdost, svůj lidový styl, s arogantním šéfem by se jenom bil. [Refrén] Babica to utnul, žádná velká show, poslal Zdeňka do prdele s touhle nabídkou. [Post-refrén] (Do prdele!) Řekl to jasně a bylo hotovo. (Do prdele!) To bylo jeho poslední slovo. [Outro] [Outro]