Satirický a temný komentář k tragédii v Japonsku, kde lyžařský vlek uvláčel mladou snowboardistku k smrti, poukazující na kontrast mezi krásou hor a lhostejností stroje.
[Intro]
[1. sloka]
Vločky se sypou na svahy v dalekým Japonsku, (tam v dálce)
čerstvej prašan láká k jízdě na prkně po kousku.
Vypadá to jako sen z drahýho křídovýho papíru, (z papíru)
ale zubatá si tady dneska bere svoji míru.
[2. sloka]
Sedačka stoupá a motor si tiše přede, (jen přede)
jenže tenhle výlet dneska nikam nevede.
Stačil jeden blbej moment a hadry se chytily, (se chytily)
ozubený kola pro ni ortel zpečetily.
[Refrén]
Lanovka táhne a nepustí svoji kořist, (nepustí)
místo sjezdu dolů přišla krutá nenávist.
Stroj nemá srdce a nezná slovo slitování, (slitování)
konec přišel dřív, než začalo svítání.
[3. sloka]
Sníh pod nohama mizí a dech se jí krátí, (se krátí)
ta síla železa se nikdy neobrátí.
Uvláčená k smrti uprostřed bílýho ticha, (toho ticha)
zatímco vlek dál lhostejně si dýchá.
[Refrén]
Lanovka táhne a nepustí svoji kořist, (nepustí)
místo sjezdu dolů přišla krutá nenávist.
Stroj nemá srdce a nezná slovo slitování, (slitování)
konec přišel dřív, než začalo svítání.
[4. sloka]
Záchranáři kroutí hlavou nad tím neštěstím, (neštěstím)
dovolená snů se stala černou pověstí.
Zůstal jen snowboard a prázdný místo na sedačce, (na sedačce)
život vyhasnul v týhle mechanický rvačce.
[Refrén]
Lanovka táhne a nepustí svoji kořist, (nepustí)
místo sjezdu dolů přišla krutá nenávist.
Stroj nemá srdce a nezná slovo slitování, (slitování)
konec přišel dřív, než začalo svítání.
[Outro]
[Outro]