Vzpomínky lžou když se v noci cítíš sám

[Intro] [Refrén] Zas mi píšeš a já nevím co říct (co říct) Staré rány se jen snaží znovu otevřít Láska není jenom zvyk co nejde zahodit [1. sloka] Telefon svítí ve tmě jako maják na útesu Zase cítím tu vůni a ten starej známej stres (známej stres) Mozek vymazal hádky a nechal jenom smích Jako bychom nikdy neměli na rukou žádný hřích Ale lidi se nemění jenom proto že chybí Je to past do který padají hlavně hloupý ryby Co zapomněly na háček co jim trhá pusu Stojím znova na startu tohohle marnýho klusu [2. sloka] Proč jsme to skončili to si musím někam napsat Abyste mě znova nenašli u dveří kňučet a ťapat Nuda není důvod proč volat starý čísla I když ta samota je v noci někdy fakt přísná (tak přísná) Dvakrát do stejný řeky se prý vstoupit nedá A kdo to zkusí ten jenom marně v blátě hledá To co tam nebylo už tenkrát před rokem Nechci být znova jenom zklamaným prorokem [Před-refrén] Je to jen iluze že bude líp (nebude líp) Že jsme dospěli a našli ten správný princip (Ne nevracej se tam) [Refrén] Zas mi píšeš a já nevím co říct (co říct) Staré rány se jen snaží znovu otevřít Láska není jenom zvyk co nejde zahodit [Refrén] Zas mi píšeš a já nevím co říct (už nic) Staré rány se jen snaží znovu otevřít Láska není jenom zvyk co nejde zahodit [Outro]