Rány které nosíš uvnitř se vrací zpět k nám

[Intro] [Refrén] Zranění lidé zraňují další lidi kolem (zraňují dál), padají dolů a táhnou nás tím samým dolem. Není to nenávist, je to jen strach a křeč, když vlastní bolest ti bere poslední řeč. [Post-refrén] (Je to kruh), co se nezastaví, (je to jed), co tě neuzdraví. [Refrén] Zranění lidé zraňují další lidi kolem (zraňují dál), padají dolů a táhnou nás tím samým dolem. Není to nenávist, je to jen strach a křeč, když vlastní bolest ti bere poslední řeč. [1. sloka] Kdysi jsi dostal ránu, co se nikdy nezhojila, tvoje duše se pod tou tíhou navždy rozbila. Hledáš viníka tam, kde žádný není, myslíš že útok ti přinese uklidnění. Je to jen obrana, co se vymkla kontrole, sedíš sám u prázdného stolu v téhle roli. To co jsi neprožil a nezpracoval v hlavě, teď házíš na ostatní a tváříš se dravě. [Refrén] Zranění lidé zraňují další lidi kolem (všichni jdou dál), padají dolů a táhnou nás tím samým dolem. Není to nenávist, je to jen strach a křeč, když vlastní bolest ti bere poslední řeč. [Outro]