Návštěva, která skončila letem z okna bez křídel

[Hook] Někdy stačí jen zaklepat a svědomí dostane křídla. (Křídla z vosku...) [Intro] Byla to rutina. Jen pátrání po pohřešovaném. Nikdo nečekal, že se gravitace stane hlavním podezřelým. [1. sloka] Muži zákona stojí u dveří a zvoní na zvonek, hledají člověka, co zmizel, mají jen zlomek informací o tom, kde by se asi mohl skrývat, v tom bytě se ale začalo něco divného dít a kývat. [2. sloka] Uvnitř nebyl ten, koho hledali v databázi, ale jinej chlap, co mu v tu chvíli rozum schází. Slyší slovo Policie a v hlavě mu blikne červená, (Červená!) strach má velký oči a cesta ven je zavřená. [Refrén] Proč jsi lezl na parapet, když nešli pro tebe? (Pro tebe ne!) Teď už tvoje jméno píšou černě do nebe. Chtěl jsi jenom utéct, zmizet jako dým, místo toho ses stal jen smutným titulkem s tím. [3. sloka] Okno se otevřelo, chladný vzduch a velká výška, myslel, že to sleze, že se protáhne jak myška. Slezl na parapet, pak na římsu o patro níž, jenže ruce kloužou a beton, ten je tvrdý kříž. [Refrén] Proč jsi lezl na parapet, když nešli pro tebe? (Pro tebe ne!) Teď už tvoje jméno píšou černě do nebe. Chtěl jsi jenom utéct, zmizet jako dým, místo toho ses stal jen smutným titulkem s tím. [4. sloka] Cizí zavinění tam prý nebylo, říká mluvčí, jen panika, co v tichu bytu nejvíc hlučí. Přišli pro jednoho, ten druhý se zabil sám, absurdní divadlo, co osud napsal nám. [Refrén] Proč jsi lezl na parapet, když nešli pro tebe? (Pro tebe ne!) Teď už tvoje jméno píšou černě do nebe. Chtěl jsi jenom utéct, zmizet jako dým, místo toho ses stal jen smutným titulkem s tím. [Outro] Hledali pohřešovaného. Našli mrtvého. Někdy je lepší prostě jen otevřít dveře. (Prostě otevřít...)