[Intro]
Dva kuchaři, dva světy a jeden velký plán,
jenže výsledek je spíš jak hodně špatný džbán.
[1. sloka]
Měl to být moment, co dějiny změní,
národ už chystal se na velké usmíření. (velké usmíření)
Babica s Pohlreichem, dva světy v jedné větě,
čekali jsme zázrak na tomhle divném světě.
Jirka to zkoušel, chtěl podat ruku smíru,
že spolu konečně najdou tu správnou míru. (žádnou míru)
Chtěl zakopat tu sekeru hluboko do země,
ale Zdeněk se tvářil dost nepříjemně.
[Refrén]
Mír se nekoná, v kuchyni je mráz,
místo podání ruky přišel drsný vzkaz. (drsný vzkaz)
Fiasko na talíři, žádné velké cíle,
Zdeněk ho prostě poslal rovnou do prdele.
[2. sloka]
Jiří si stěžuje, že snaha byla marná,
že ta reakce nebyla zrovna dvakrát švarná. (ne, nebyla)
Prý chtěl jen pokec, možná i spolupráci,
teď z toho má jenom zkaženou reputaci.
Když nemáš citrón, tak tam dej limetku,
Zdeněk však nestojí o tuhle pletku. (ani náhodou)
Místo přátelství přišla jen ledová sprcha,
naděje na mír teď z hrnce rychle prchá.
[Refrén]
Mír se nekoná, v kuchyni je mráz,
místo podání ruky přišel drsný vzkaz. (au, to bolelo)
Fiasko na talíři, žádné velké cíle,
Zdeněk ho prostě poslal rovnou do prdele.
[3. sloka]
Jeden chce michelinské hvězdy a řád,
druhý to patlá, jak má to lid rád. (hlavně že chutná)
Olej a voda se prostě nespojí,
zůstanou navěky v tomhle tom postoji.
Zdeněk má hlášky a Jirka má svůj styl,
společný oběd by je oba zabil. (doslova)
Takže si škrtněte tu sladkou idylku,
tady se bude dál válčit o vidličku.
[Refrén]
Mír se nekoná, v kuchyni je mráz,
místo podání ruky přišel drsný vzkaz. (stále dokola)
Fiasko na talíři, žádné velké cíle,
Zdeněk ho prostě poslal rovnou do prdele.
[Outro]