Lesk a bída křoví, co nesmí promluvit

[Intro] [Intro] (Dámy a pánové, vítejte ve světě, kde nic není takové, jak se zdá...) (Tohle není pro slabé povahy.) [1. sloka] Navlíkni róbu a nahoď ten úsměv, dneska jsi v televizi, to bude úspěch. Vypadáš jako boháč, co v tom umí chodit, ale v tomhle rybníce se budeš těžko brodit. Prošel jsi castingem, jsi vyvolený kus, ale nečekaj tě chlebíčky, ani žádný klus. [2. sloka] Máš přísný zákaz mluvit na elitu, i kdyby vedle tebe stáli v plném citu. Když projde hvězda, tak koukej do zdi, nesmíš chtít podpis, jinak se to zpozdí. Žádný oční kontakt, žádné hloupé kecy, jsi tady jenom jako výplň pro ty věci. [Před-refrén] (Ani muk!) [Refrén] Jsi jenom křoví v sále plném lesku, nedají ti najíst, ani kapku stesku (hladovíš). Zahříváš židli, když hvězda jde čůrat, musíš se tvářit a do blba zírat. Luxusní otrok v obleku za tisíce, ale práva máš menší než vosk od svíce. (Jsi jenom křoví!) [3. sloka] Žízeň tě trápí a kručí ti v břiše, všechno se odehrává v naprostém tiše. Organizátoři ti nedají ani vodu, děláš to zadarmo a jenom pro lahodu. Aby to v telce nevypadalo prázdně, tak tam sedíš a tváříš se vážně. [Refrén] Jsi jenom křoví v sále plném lesku, nedají ti najíst, ani kapku stesku (hladovíš). Zahříváš židli, když hvězda jde čůrat, musíš se tvářit a do blba zírat. Luxusní otrok v obleku za tisíce, ale práva máš menší než vosk od svíce. (Jsi jenom křoví!) [Bridge] Pozor, už se vrací... Zvedej se! Vypadni! [4. sloka] Jakmile se vrátí s gramofonem v ruce, vystřelíš ze židle, to je tvoje funkce. Zmizet ve stínech, než kamery bliknou, luxusní otroci, co radši si zvyknou. Nikdo ti nepoděkuje, nikdo ti nezamává, tohle je ta slavná americká sláva. [Refrén] Jsi jenom křoví v sále plném lesku, nedají ti najíst, ani kapku stesku (hladovíš). Zahříváš židli, když hvězda jde čůrat, musíš se tvářit a do blba zírat. Luxusní otrok v obleku za tisíce, ale práva máš menší než vosk od svíce. (Jsi jenom křoví!) [Outro]