Sbohem, mon amour z Vysočiny

[VERSE 1] Byla to láska jako z francouzského filmu, Eva a Rémi, žádná nuda v stínu. Dvacet pět let spolu pekli, vařili, v Horních Dubenkách bistro sladké zřídili. Ona v politice jako ryba ve vodě, Občanská demokratická strana v pohodě. On pekl dorty, míchal krémy s vařečkou, teď ale končí tahle romance s tečkou. [CHORUS] Ztratili se jeden druhému, jak v mlze na blatech, láska vyprchala po těch dlouhých letech. Už není "je t'aime", už je jenom ticho, v politickém srdci zbylo prázdné břicho. Konec je tichý, žádné talíře se nerozbijí, jen smutné "au revoir" v té naší české zmiji. [VERSE 2] Rémi Decroix, kuchař s čepicí na stranu, už nebude Evě chystat ranní smetanu. Prý se jen odcizili, pomalu a tiše, jak když se vytrácí inkoust v drahé píše. Dvě dcery vychovali, sny si splnili, teď by se raději každý zvlášť vzbudili. Eva to psala na sítě dost dojatě, že život je krásný, i když jsi v záplatě. [CHORUS] Ztratili se jeden druhému, jak v mlze na blatech, láska vyprchala po těch dlouhých letech. Už není "je t'aime", už je jenom ticho, v politickém srdci zbylo prázdné břicho. Konec je tichý, žádné talíře se nerozbijí, jen smutné "au revoir" v té naší české zmiji. [VERSE 3] Je to snad prokletí té vysoké funkce? Když vládneš justici, zhasne ti slunce? Teď bude Eva sama zákony psát, a Rémi v bistru pro jiné péct a hřát. Dvacet pět let, to je čtvrtstoletí, vážení, teď už jen vzpomínky na společné snění. [BRIDGE] Žádný křik, žádný soud, jen slušná dohoda, to je v tom bulváru vlastně celkem nehoda! Kde je ta špína? Kde jsou ty hádky? Tady se končí slušně, bez velké skládky! [CHORUS] Ztratili se jeden druhému, jak v mlze na blatech, láska vyprchala po těch dlouhých letech. Už není "je t'aime", už je jenom ticho, v politickém srdci zbylo prázdné břicho. Konec je tichý, žádné talíře se nerozbijí, jen smutné "au revoir" v té naší české zmiji. [OUTRO] La vie est belle, říká Eva s nadějí, snad ji voliči i bez Rémiho zahřejí.