Satirická balada o vyšetřování norské diplomatky, která čelí obvinění z korupce kvůli stykům s Jeffrey Epsteinem, kontrastující čistou pověst Norska se špínou skandálu.
[Intro]
Norsko. Země fjordů, mírových cen a čistého svědomí.
Nebo to tak aspoň na první pohled vypadá, že?
[1. sloka]
V Oslu je dneska ráno celkem dusno,
policie začala psát černý protokol. (zapisují)
Pro někoho bude asi hodně hnusno,
až se provalí ten starý známý bol. (auvajs)
Diplomatka, co měla v rukou velkou moc,
teď musí vysvětlovat tajné styky. (tajné styky)
Zářivý den se změnil v temnou noc,
už nepomůžou žádné drahé triky.
Korupce je slovo, co se špatně tráví,
zvlášť když máš na saku odznak státní slávy.
[2. sloka]
Nebylo to o míru ani o klimatu,
ve hře byl pan Epstein a jeho sítě. (velký pavouk)
Možná šlo o prachy nebo o podstatu,
chytila se do pasti jak malé dítě. (proč?)
New York a schůzky, co měly zůstat skryté,
kdo by se ptal na morálku v téhle době. (nikdo)
Svědomí je najednou tak hrozně bité,
teď policie hledá vinu přímo v tobě.
Vyšetřování běží a čas se krátí,
uvidíme, co se státu nakonec vrátí.
[Refrén]
Diplomacie s vůní špinavých peněz,
v Norsku teď padají sochy z podstavců. (bum)
Do toho bahna raději už nelez,
je to svět dravců a ne jenom plavců. (bacha na ně)
Epsteinův stín je dlouhý jako zima,
a tahle kauza fakt není moc prima.
[Outro]
[Outro]
I na severu umí ledy rychle roztát,
když se má pravda na světlo dostat.
[Outro]