Jak nám vítr po dvaceti letech marně buší na dveře

[Intro] [Intro] [1. sloka] Když se podíváš za kopce k našim sousedům (tam to žije) Vidíš jak se točí a energii berou přímo z mraků (velká síla) U nás je ticho a po polích se válí dlouhý stín Dvacet let uteklo a zbyl nám z toho jenom splín Zaspali jsme dobu a vlak už dávno zmizel v dáli Zatímco ostatní ten pokrok dávno chytli a smáli se (nám se smáli) [Před-refrén] Hromada papírů nám brání ve výhledu na nebe Stojíme na místě a nehneme se z fleku ani za tebe (ani krok) [Refrén] Větrné elektrárny u nás tiše zamrzly v čase Jedno procento je všechno co tu máme v téhle kráse [Post-refrén] (Všechno stojí) Stojí dál a čas nám utíká (Nikdo neví) Proč se ta brána nezamyká [2. sloka] Investoři pláčou a balí svoje kufry plné plánů (je to marný) Povolenky trvají déle než celý lidský život (to je fakt) Krajina by snesla víc než jenom ten starý uhelný prach Ale byrokracie má z nových věcí asi velký strach Změna klimatu klepe na dveře dost hlasitě a zlostně My jsme však zaseklí v té naší síti neúprosně (v pasti) [Před-refrén] Razítko chybí a nikdo neví kde ho vlastně vzít Chtěli jsme létat ale neumíme zatím ani jít (ani jít) [Refrén] Větrné elektrárny u nás tiše zamrzly v čase Jedno procento je všechno co tu máme v téhle kráse [Post-refrén] (Všechno stojí) Vítr fouká ale marně vál (Stojí dál) Jako by se svět točit bál [Outro] [Outro] (Dvacet let čekání...) (Jen jedno procento...) [Outro]