Píseň zachycuje ostrou výměnu názorů mezi portálem Bezrealitky a realitními makléři ohledně výše provizí, které jsou označovány za přežitek z devadesátých let.
[Intro]
[1. sloka]
Říkají, že devadesátky už dávno skončily v prachu,
ale čtyři procenta provize tu zůstala stát.
Bezrealitky teď útočí a nemají strachu,
že makléř chce za pár fotek miliony brát.
Je to prý přežitek a stará drahá móda,
co kapsy lidem zbytečně jen vyprazdňuje.
V realitách se teď vaří hodně divoká voda,
když jeden portál do druhého ostře rýpe.
Za vystavení inzerátu chtít tak velký balík,
to prý už dneska nedává vůbec žádný smysl.
[2. sloka]
Konkurence se brání a kroutí nad tím hlavou,
že práce makléře není jen cvaknout spoušť.
Chtějí prý nabízet službu poctivou a pravou,
ne po sobě nechat jenom právní poušť.
Ale ten útok míří přímo na komoru,
že peníze za nic se vybírat nemají.
Boj o klienty nabírá na velkém obzoru,
a lidé se v těch poplatcích už nevyznají (nevyznají).
Je prý hodně cokoliv, když služba chybí,
a tenhle ostrý spor se mnohým nelíbí.
[Refrén]
Je to válka o provize a staré zvyky,
jestli jsou procenta jen relikt z minula.
Trh se teď otřásá pod těmi křiky,
a doba hájení makléřům plynula.
Chtějí férovost nebo jen tučný zisk,
odpověď hledá teď každý novinový tisk.
[Post-refrén]
(Čtyři procenta dolů), doba se mění,
(Devadesátky jsou pryč), už to tak není.
(Jen pár fotek na webu), to nestačí,
(Kdo to zaplatí), kdo na to přitlačí.
[Outro]
Ten boj o peníze asi jen tak neskončí,
zatímco trh se v kruhu stále točí.
[Outro]