Když láska končí u soudu a chybí účtenky

[Intro] V soudní síni vzduch ztěžkl a stojí (tak ticho), dnes se tu o velké peníze bojí. [1. sloka] Jaromír Soukup před senátem mluví, že s Kamilou Mortimer sdílel osudy. Prý jedna domácnost, prý jeden směr, čeká, že soud uzná tenhle ten poměr (ten poměr). [2. sloka] Jenže slova jsou dým, co komínem letí, proti němu stojí teď Kamiliny děti. Soudkyně přísná chce vidět ty činy, ne jenom řeči a mediální stíny (jen stíny). [Refrén] Kde jsou ty důkazy, na stole chybí, láska se nepočítá, i když se líbí. Bez papíru o tom, kdo platil plyn, zbyde jen hořkost a pochybností stín. [3. sloka] "Doložte důkazy," zní sálem ta věta, jakoby nestačila ta údajná léta. Právníci listují, hledají stopy, kdo vyhrabe pravdu z té papírové kopy? (kdo ji najde?) [Refrén] Kde jsou ty důkazy, na stole chybí, láska se nepočítá, i když se líbí. Bez papíru o tom, kdo platil plyn, zbyde jen hořkost a pochybností stín. [4. sloka] Teď musí pan Soukup snést modré z nebe, jinak ho paragraf u srdce zebe. Dědictví čeká, ale dveře jsou zamčené, dokud se důkazy nestanou zaručené (zaručené). [Refrén] Kde jsou ty důkazy, na stole chybí, láska se nepočítá, i když se líbí. Bez papíru o tom, kdo platil plyn, zbyde jen hořkost a pochybností stín. [Outro] [Outro]