Od ozvěny dávných předků až k tichým stanicím na orbitě

[Instrumental Intro] [Verse 1] Stojíme na rovině a hledíme k vrcholu (k vrcholu), kde rotunda střeží to ticho a pokoru. Nová kniha otevírá prastaré brány, do hlíny a kamene jsou příběhy vepsány. Říkají jí hora předků a není to náhoda, v každém kousku země tam dýchá příroda. [Verse 2] Archeolog zkoumá, co ukrývá podloží (podloží), zatímco legenda se do pravdy rozloží. Je to maják v krajině, co k sobě lidi zve, místo, kde se historie s mýtem potkává ve hře. Ale lidská touha už dávno míří výš, tam kde končí modř a začíná černá skrýš. [Pre-Chorus] Zvedáme hlavy od kořenů ke hvězdám (ke hvězdám), opouštíme zemi, i když ji dobře znám. Jedna éra končí a druhá začíná, tam nahoře v prázdnu se točí turbína. [Chorus] Od hory Říp až po stanice v temnotách, hledáme domov ve svých vlastních samotách. Staré železo shoří v atmosféře jako prach, a nové plány kreslíme na hvězdných mapách. Minulost nás drží, ale budoucnost nás láká, člověk je poutník, co mezi světy tápe a skáká. [Post-Chorus] (Mezi světy skáká) (Hledáme, hledáme) Nový domov v neznámu... [Instrumental Break] [Verse 3] Mezinárodní stanice už tiše dosluhuje (dosluhuje), čas se jí krátí a kov se unavuje. Už brzy ji pohltí oceán v plamenech, ale na rýsovacích prknech je nový dech. Soukromé firmy už staví své paláce, komerce vstupuje do vesmírné kreace. [Chorus] Od hory Říp až po stanice v temnotách, hledáme domov ve svých vlastních samotách. Staré železo shoří v atmosféře jako prach, a nové plány kreslíme na hvězdných mapách. Minulost nás drží, ale budoucnost nás láká, člověk je poutník, co mezi světy tápe a skáká. [Verse 4] Čínský palác na nebi už krouží nad hlavou, aše představy se mění s každou úpravou. Možná tam jednou bude hotel pro turisty (pro turisty), co budou koukat dolů na mraky a na listy. Od posvátné hory až k modulům ze skla, lidská zvědavost nikdy nikam neutekla. [Chorus] Od hory Říp až po stanice v temnotách, hledáme domov ve svých vlastních samotách. Staré železo shoří v atmosféře jako prach, a nové plány kreslíme na hvězdných mapách. Minulost nás drží, ale budoucnost nás láká, člověk je poutník, co mezi světy tápe a skáká. [Outro (Instrumental)]