Když mikrofon zůstal zapnutý a národ slyšel pravdu

[Instrumental Intro] [Spoken Word] Slyšíte to? Tohle není cvičení. Oni si fakt mysleli, že to neslyšíme. [Verse 1] Sedí v koženém křesle a doutník v ruce má, zatímco venku dav svou bitvu prohrává. Číše cinkají a smích se nese sálem, netuší, že konec je už za kouskem, za málem. Ta malá dioda na stole rudě září, strach se jim pomalu vepisuje do tváří. Signál letí světem, každý to teď vnímá, jak se jejich impérium pomalu už stmívá. [Chorus] Oni se nám smějí a myslí, že jsme hloupí, že si naši svobodu za pár drobných koupí. Pravda ale vytekla jako černý olej, teď už je pozdě volat, že to byl jen omyl. [Verse 2] Patnáct vteřin ticha a pak výbuch smíchu, přiznali se národu k obrovskému hříchu. Říkají, že zákony jsou jenom pro chudé, že pro ně žádný trest nikdy platit nebude. Algoritmus zachytil ta jejich pyšná slova, jak chtějí tu zemi rozkrást zas a znova. Každý displej ukazuje tu jejich pravou tvář, falešná je celá jejich svatozář. [Chorus] Oni se nám smějí a myslí, že jsme hloupí, že si naši svobodu za pár drobných koupí. Pravda ale vytekla jako černý olej, teď už je pozdě volat, že to byl jen omyl. [Instrumental Break] [Bridge] Vypněte ty servery, křičí jeden z nich, ale v síti zůstal navždy ten jejich smích. Už není cesty zpátky, padla velká klec, pravda je venku, je to hotová věc. [Drop] [Chorus] Oni se nám smějí a myslí, že jsme hloupí, že si naši svobodu za pár drobných koupí. Pravda ale vytekla jako černý olej, teď už je pozdě volat, že to byl jen omyl. [Outro] Mikrofon byl zapnutý, teď to víme všichni, skončila hra, tak se zhluboka nadechni. [Outro (Instrumental)]