[Instrumental Intro]
[Spoken Intro]
Tak tohle nevymyslíš.
Vídeň, hlavní nádraží.
A jeden hodně mlsný krajan.
(Jedeme)
[Verse 1]
Je mu přesně třicet čtyři a má smělý plán,
na vídeňském nádraží se cítí jako pán.
Nejde mu o operu, ani o památky,
má prázdný batoh a chce to vzít zkratky.
Regály jsou plné a on dostal chuť,
na lup, co má úroveň, tak uhni a buď.
[Pre-Chorus]
(Pozor)
Ochranka však v rohu tiše sleduje,
jak si to tam všechno pilně láduje.
[Chorus]
[High Energy]
Čtyřicet dva tabulek, sladká neřest,
místo cukru v krvi teď čeká ho trest.
Chtěl propašovat tu hnědou radost domů,
teď ostudu dělá, (a neví se komu).
Luxusní čokoláda za spoustu eur,
český turista má teď velký malér.
[Verse 2]
Nacpal si to do batohu až po okraj,
myslel si, že nastane mu v ústech ráj.
Hodnota toho lupu není zrovna malá,
ve Vídni se tahle scéna fakticky stala.
Chtěl projít pokladnou bez placení, chudák,
ale tenhle nápad byl fakt velký držák.
[Pre-Chorus]
(Sleduj)
Ochranka už v rohu tiše sleduje,
jak si to tam všechno marně láduje.
[Chorus]
[High Energy]
Čtyřicet dva tabulek, sladká neřest,
místo cukru v krvi teď čeká ho trest.
Chtěl propašovat tu hnědou radost domů,
teď ostudu dělá, (a neví se komu).
Luxusní čokoláda za spoustu eur,
český turista má teď velký malér.
[Bridge]
[Melodic Rap]
Možná měl jen hlad, nebo mlsný jazyk,
teď na policejní stanici polyká jen zvyk.
Rakouská policie nemá pro to cit,
že chtěl jen sladký život chvíli žít.
Sto šedesát eur, to je drahá svačina,
tak smutně končí tahle naše hrdina.
[Chorus]
[Explosive]
Čtyřicet dva tabulek, sladká neřest,
místo cukru v krvi teď čeká ho trest.
Chtěl propašovat tu hnědou radost domů,
teď ostudu dělá, (a neví se komu).
Luxusní čokoláda za spoustu eur,
český turista má teď velký malér.
[Outro]
[Fade Out]
Tak bacha na cukr, přátelé.
(Ve Vídni to hořkne).
Luxusní čokoláda...
Čtyřicet dva kusů...
To nesníš.
[End]