Rozhodnutí žít po svém ve světě plném kočárků

[Instrumental Intro] [Verse 1] Nedělní oběd a ticho se krájí (se krájí), máma se ptá, co v plánu teď máme. Hodiny na stěně hlasitě bájí, všichni ten pohled tak důvěrně známe. Chtějí ta vnoučata, dupání v chodbě, ale my cítíme vesmír fakt jinak. Není to sobectví, jak se to zdá (jak se zdá), jen jiná cesta, co před námi plá. [Chorus] My děti mít nebudeme, to se prostě stává, svět se nezboří a život dál mává. Není to prázdnota, je to naše volba, svoboda v srdci, ne žádná kletba. Sami jsme kompletní, dva dílky skládanky, bez dětské postýlky a bez ukolébavky. [Post-Chorus] (Naše volba, naše volba) Žijeme pro sebe a není to chyba. (Není to chyba) Každý má právo plout jak ta ryba. [Verse 2] Slyšíme šuškání sousedů v domě, že prý nám ve stáří nikdo nepomůže (nepomůže). Že vymře rod a že jsme divní v tom tónu, ale my máme sny, co kvetou jak růže. Letenky do dáli, klidná jsou rána, bez pláče a křiku, co znívá ze spaní. Každý má právo, jak se ta brána, otevře k životu, co ho ochrání. [Chorus] My děti mít nebudeme, to se prostě stává, svět se nezboří a život dál mává. Není to prázdnota, je to naše volba, svoboda v srdci, ne žádná kletba. Sami jsme kompletní, dva dílky skládanky, bez dětské postýlky a bez ukolébavky. [Breakdown] [Verse 3] Někdy je těžké vysvětlit davu (tomu davu), co měří štěstí jen podle fotek. My máme v srdci úplně jinou zprávu, jiný druh lásky a jiný dotek. Možná jsme jiní a vybočujem z řady, ale v tomhle rozhodnutí pevně stojíme. Nejsme rodiče, nehledáme rady, a prázdného ticha se vůbec nebojíme. [Chorus] My děti mít nebudeme, to se prostě stává, svět se nezboří a život dál mává. Není to prázdnota, je to naše volba, svoboda v srdci, ne žádná kletba. Sami jsme kompletní, dva dílky skládanky, bez dětské postýlky a bez ukolébavky. [Outro (Instrumental)]