Když máš v hlavě vesmír ale ruka nestíhá psát diktát
2026-02-16 · Hudba · 4:03
Píseň zachycuje bolestivý kontrast tzv. dysproporčních dětí vysokou inteligenci uvězněnou v těle, které selhává při banálních školních úkolech, a boj o sebeúctu v systému, který měří všechny stejně.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Sedí v poslední lavici a svět se točí zpátky,
písmena na tabuli hrají divné páté přes deváté.
Učitelka zvyšuje hlas a křída ostře skřípe,
on ví, že odpověď zná, ale ruka to nenapíše.
Sešit je bitevní pole, samá rudá čára,
každá chyba je jizva, co se v noci neotvírá.
Není to lenost, mami, já se vážně snažím,
jenže tenhle závod s časem pokaždé prohraji.
[Chorus]
Jsme děti, co se nevešly do úhledných kolonek,
máme v hlavách oceány, ale hodnotí nás potůček.
Říkají nám dysproporční, prý chyby v systému,
ale my jen vidíme svět v jiném, širším objemu.
(Máme křídla)
ale nutí nás plazit se po zemi.
(Máme sílu)
jenže skrytou pod špatnými známkami.
[Verse 2]
Doma je ticho a na stole leží žákovská knížka,
je těžké vysvětlit, že inteligence není jenom výška.
Že můžeš chápat atomy a černé díry ve vesmíru,
a přitom selhat, když máš napsat měkké i v papíru.
Mozek je Ferrari, co uvízlo v ranní zácpě,
myšlenky letí tryskem, ale tužka se jen chápe.
Cítíš se jako cizinec ve vlastní třídě i kůži,
čekáš, až někdo pochopí, že i z trní vyroste růže.
[Chorus]
Jsme děti, co se nevešly do úhledných kolonek,
máme v hlavách oceány, ale hodnotí nás potůček.
Říkají nám dysproporční, prý chyby v systému,
ale my jen vidíme svět v jiném, širším objemu.
(Máme křídla)
ale nutí nás plazit se po zemi.
(Máme sílu)
jenže skrytou pod špatnými známkami.
[Instrumental Break]
[Verse 3]
Jednou se ty školní brány navždy zavřou za námi,
a svět venku se nebude ptát na diktáty a seznamy.
Tam venku vyhrává nápad a odvaha jít jinou cestou,
ti, co byli na odpis, se najednou stanou hvězdou.
Už žádné rudé fixy, co škrtají naše sny,
z těch malých "hlupáků" vyrostou ti úžasní.
Systém nás nezlomil, jen nás naučil bojovat,\že svou hodnotu si musíme sami v sobě vykovat.
[Chorus]
Jsme děti, co se nevešly do úhledných kolonek,
máme v hlavách oceány, ale hodnotí nás potůček.
Říkají nám dysproporční, prý chyby v systému,
ale my jen vidíme svět v jiném, širším objemu.
(Máme křídla)
už nás nenutí plazit se po zemi.
(Máme sílu)
a teď záříme nad těmi známkami.
[Outro (Instrumental)]