Song o existenciální krizi tvůrce, který zjistil, že AI umí složit "dokonalou" hudbu za pár vteřin. Text zkoumá ztrátu hodnoty technické dovednosti a hledání nového smyslu v lidské nedokonalosti a příběhu.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Sedím ve studiu, stará kytara v koutě tiše stárne
Roky jsem piloval ten hmat, myslel, že to nikdy nezestárne
Pak přišel ten den, stačilo napsat jen pár vět
A z repráků se vyvalil zvuk, co zahanbil můj svět
Je to čisté, je to přesné, v každé době, v každém tónu
Trvalo to pět vteřin, ne pět let ve zkušebně v betonu
Moje ego dostalo zásah přímo na komoru
Když stroj pochopil smutek lépe než já v tomhle prostoru
[Pre-Chorus]
Tak se ptám (tak se ptám)
Má cenu potit krev a slzy?
Když křemík umí zahrát bolest (zahrát bolest)
A nezná, co jsou jizvy a mrazy
[Chorus]
Když algoritmus cítí lépe než člověk
A složí symfonii z jedniček a nul
My hledáme chybu v dokonalé větě
A cítíme se, jako by nás někdo podtrhnul
Je to konec umění, nebo jen nový začátek?
Když dokonalost nudí a chceme zpátky zmatek
(Zpátky ten zmatek)
[Verse 2]
Trh se zaplavil, každý je teď Mozart s klávesnicí
Miliony skladeb denně, v té digitální vánici
Už nejde o řemeslo, kdo rychleji prsty kmitá
Ale o to, kdo má vizi, co v tom šumu, co v tom lítá
Průměr už nestačí, ten zvládne každý server hravě
Musíme být divní, jiní, musíme mít bordel v hlavě
Protože stroj nezažil rozchod, ani kocovinu v pět ráno
On jenom imituje to, co už tu tisíckrát bylo dáno
[Chorus]
Když algoritmus cítí lépe než člověk
A složí symfonii z jedniček a nul
My hledáme chybu v dokonalé větě
A cítíme se, jako by nás někdo podtrhnul
Je to konec umění, nebo jen nový začátek?
Když dokonalost nudí a chceme zpátky zmatek
(Zpátky ten zmatek)
[Instrumental Break]
[Verse 3]
Tak odkládám tu pýchu, že jsem mistr harmonie
Možná jsem teď jen kurátor, co v chaosu přežije
Stroj mi dá barvy, ale já musím držet štětec
Bez mého příběhu je to jen prázdný, lesklý věnec
Lidská chyba je to zlato, co stroje neumí najít
Ten falešný tón, když se hlas začne strachy tajit
To je to, co zbývá, to je naše poslední tvrz
Být nedokonalý, být živý, skrz naskrz
[Chorus]
Když algoritmus cítí lépe než člověk
A složí symfonii z jedniček a nul
My hledáme chybu v dokonalé větě
A cítíme se, jako by nás někdo podtrhnul
Je to konec umění, nebo jen nový začátek?
Když dokonalost nudí a chceme zpátky zmatek
(Zpátky ten zmatek)
[Outro (Instrumental)]