Konec velkých hráčů a pád nablýskaných kulis

[Instrumental Intro] [Verse 1] Stovky milionů tečou do bezedných děr (do děr), grafika je ostrá, ale zmizel veškerý směr. Korporátní moloch polyká poslední zbytky snů, vývojáři nespí už tisíce a jedna dnů. Všechno je to sázka na jistotu a žádný risk (žádný risk), místo umění se řeší jenom čtvrtletní zisk. Krabice je krásná, ale uvnitř jenom prázdný vzduch, z herního průmyslu se pomalu vytrácí duch. [Verse 2] Vydávají polotovary za plnou cenu (za plnou cenu), slibovali revoluci, ale přinesli jen pěnu. Mikrotransakce jsou všude, kam se podíváš, platíš za barvu, kterou na sobě ve hře máš. Studio se zavírá, i když trhali rekordy prodejů, lidé jsou jen čísla v tabulkách bez obličejů (bez tváří). Hráči jsou unavení z těch věčných slibů a lží, čekají na moment, kdy se tahle bublina přetíží. [Bridge] [Breakdown] Ten kolos na hliněných nohou se musí zřítit (musí zřítit), aby se plamen tvorby mohl znovu vznítit. Je to nutná smrt, co musí prostě přijít teď, narazili hlavou přímo do betonových zdí a vět. Už to nejde dál nafukovat do nekonečna (ne ne), ta cesta k záchraně je trnitá a nebezpečná. Až ten prach sedne a ticho zaplní sál, uvidíme, kdo to s hrami myslel vážně a kdo si jen hrál. [Verse 3] Možná je čas vrátit se zpátky ke kořenům (zpátky dolů), kde parta nadšenců sedí u jednoho stolu. Kde nerozhoduje akcionář, ale čistý nápad, a slunce kreativity nemusí nutně západ. Ten pád bude bolet, ale vyčistí se vzduch (vyčistí vzduch), zbyde jen to podstatné a zmizí ten toxický ruch. Na troskách gigantů vyrostou nové světy, kde nebudou vládnout jenom prázdné a drahé věty. [Outro (Instrumental)]