Stíny v prázdné láhvi co nám vzaly dětství

[Instrumental Intro] [Verse 1] Klíč ve dveřích zarachotí, srdce přestává bít (přestává bít), nikdo neví, jaký člověk vejde do bytu žít. Jestli bude ticho, nebo začne zase peklo, modlíš se, aby to světlo v chodbě neseplo. V kuchyni je cítit ten známý těžký dým, proč zrovna my musíme žít s tímhle tajemstvím. Schoulený pod peřinou čekáš na ránu, až se zase démoni dostanou k moci a k elánu. [Chorus] To dětství utopené na dně prázdných lahví (prázdných lahví), kde se láska s nenávistí každou nocí taví. Není kam utéct, když se domov změní v past, zůstal jenom strach a ta nekonečná propast. (Nekonečná propast) [Verse 2] Utíkáš do pokoje, když se ozve ten řev (ten řev), ve vzduchu je cítit strach a taky zlá krev. Když se v ruce zaleskne to ostří z kuchyně, všechna důvěra k tátovi v tu chvíli zahyne. Držíš kliku, nedýcháš a počítáš do sta, tahle jizva na duši už zůstane sprostá. Chtěl bys být neviditelný, zmizet ve stěnách, abys nemusel žít v těchhle nočních proměnách. [Chorus] To dětství utopené na dně prázdných lahví (prázdných lahví), kde se láska s nenávistí každou nocí taví. Není kam utéct, když se domov změní v past, zůstal jenom strach a ta nekonečná propast. (Volání o pomoc) [Bridge] Roky plynou jako voda, ale stíny zůstávají, ty obrazy z pekla se ti v hlavě přehrávají. I když jsi dospělý a máš svůj vlastní klid, bojíš se, že tyhle geny budou v tobě hnít. (Budou v tobě hnít) [Guitar Solo] [Build Up] [Chorus] To dětství utopené na dně prázdných lahví (prázdných lahví), kde se láska s nenávistí každou nocí taví. Není kam utéct, když se domov změní v past, zůstal jenom strach a ta nekonečná propast. [Outro] Už je ticho. Jenom ticho. [Fade Out]