Vdova na Zélandu a česká internetová policie

[Instrumental Intro] [Verse 1] Na druhým konci světa, kde je nebe modrý, Nikola a Oliver, zdá se, že jsou dobrý. Posílají fotky z dalekýho Zélandu, vypadá to krásně, žádnej důvod k tremandu. Jenže český internet, ten nikdy nespí (ten nespí), vidí cizí úsměv a hned z toho třeští. Místo lajku letí jedovatá slina, jako by ta cesta byla hrozná vina. [Pre-Chorus] Diskuze se plní, experti už radí, že vdova má sedět doma, to jim asi vadí. Rozsudek je jasný, soudce nemá tvář, každej druhej profil je tu morální lhář. [Chorus] "Užíváte si tam za vybrané peníze!" křičí dav a chystá další revize. "Měla byste truchlit a ne chytat bronz, za ty prachy ze sbírky, to je pěknej hnus!" (To je pěknej hnus, vážně pěknej hnus) [Verse 2] Lidi poslali dary, když Patrik odešel, aby rodina žila, aby život dál šel. Nikdo ale neřekl: "Nesmíš vytáhnout paty, musíš sedět ve tmě a látat starý šaty." Paní u klávesnice má jasno hned (má jasno), vidí jenom konta a zkaženej svět. Komentář za komentářem, samý urážky, řeší cizí účty a život bez nadsázky. [Chorus] "Užíváte si tam za vybrané peníze!" křičí dav a chystá další revize. "Měla byste truchlit a ne chytat bronz, za ty prachy ze sbírky, to je pěknej hnus!" (Vraťte nám ty prachy!) [Instrumental Break] [Guitar Solo] [Verse 3] Je to česká klasika, závist jako trám, když se někdo zvedne, hned mu jednu dám. Oliver je malej, potřebuje svět, ne koukat na mámu, co vadne jako květ. Tak si pište, co chcete, vy soudci z obýváku, život pádí dál i bez vašeho tlaku. Ať si klidně cestují a mají trochu klid, závist je jen nemoc, co neumí žít. [Chorus] "Užíváte si tam za vybrané peníze!" (No a co? No a co?) křičí dav a chystá další revize. "Měla byste truchlit a ne chytat bronz, za ty prachy ze sbírky, to je pěknej hnus!" [Outro (Instrumental)] (Neumí žít... neumí žít...) [Fade Out]