Skladba analyzuje demografickou krizi, propad porodnosti a plodnosti na historická minima. Text se zaměřuje na ekonomické tlaky, drahé bydlení a odkládání rodičovství, které vedou k prázdným hřištím a stárnoucí populaci.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Grafy míří k zemi, je to strmý pád (strmý pád),
každý se dnes začal o budoucnost bát.
Byty jsou tak drahé, hypotéka tíží,
demografická zima se k nám rychle blíží.
Jistota je pryč a peněz není dost,
mít dnes velkou rodinu je jako stavět most.
Nad propastí dluhů, co nikdo nevidí,
strach ze zítřka tiše vládne mezi lidmi.
[Chorus]
Porodnost je dole, ticho vládne krajem (vládne krajem),
prázdné kočárky jsou smutným jinotajem.
Kde je dětský pláč a kde je ten smích?
Zbylo jenom ticho v domech panelových.
Národ pomalu stárne, ztrácí svoji sílu,
chybí nové tváře pro tu dlouhou míli.
[Verse 2]
Odkládáme život na dobu neurčitou (neurčitou),
s kariérou v kapse a duší rozbitou.
Třicet let je pryč a potom čtyřicet,
najednou je prázdná celá ulice.
Plodnost klesla na dno, zázrak se nekoná,
společnost je křehká, smutná opona.
Čekáme na chvíli, co možná nepřijde,
čas nám protéká skrz prsty jako déšť.
[Chorus]
Porodnost je dole, ticho vládne krajem (vládne krajem),
prázdné kočárky jsou smutným jinotajem.
Kde je dětský pláč a kde je ten smích?
Zbylo jenom ticho v domech panelových.
Národ pomalu stárne, ztrácí svoji sílu,
chybí nové tváře pro tu dlouhou míli.
[Instrumental Break]
[Bridge]
Kdo zaplatí účty, až nám dojdou síly? (dojdou síly),
ztrácíme se v mlze v té poslední chvíli.
Generace chybí, řetěz se přetrhl,
osud nám ty karty hodně špatně vrhl.
[Chorus]
Porodnost je dole, ticho vládne krajem (vládne krajem),
prázdné kočárky jsou smutným jinotajem.
Kde je dětský pláč a kde je ten smích?
Zbylo jenom ticho v domech panelových.
Národ pomalu stárne, ztrácí svoji sílu,
chybí nové tváře pro tu dlouhou míli.
[Outro]
Kolébky jsou prázdné, světla zhasínají,
jenom staré stíny po zdech tiše vlají.
[Outro (Instrumental)]