Když mladí muži tiše zavírají dveře světu

[Instrumental Intro] [Melancholic] [Deep Male Vocals] [Verse 1] Svět čekal bouři, křik a velká gesta, místo toho ticho, prázdná jsou teď města. Oni jenom mlčí (jenom mlčí), klopí zrak, jako by jim ujel ten poslední vlak. Už nechtějí bojovat o cizí sny, počítají v šeru svoje prázdné dny. Skládají zbraně, aniž by začal boj, odpojují se jako rozbitý stroj. [Chorus] Je to tichý ústup (tichý ústup) ze scény, když vidíš, že zbořili všechny stěny. Dávají ruce pryč, už nechtějí hrát, když není o co (není o co), proč se vlastně prát. [Verse 2] Dřív byla cesta jasná, cíl byl daný, teď jsou jen nároky a zamčené brány. Riziko je velké a odměna žádná, naděje na úspěch je víceméně chladná. Tak radši zůstanou ve svém malém světě, než by se ztratili v cizí složité větě. Šetří svou sílu (svou sílu), šetří svůj čas, vypínají pomalu ten vnitřní hlas. [Instrumental Break] [Chorus] Je to tichý ústup (tichý ústup) ze scény, když vidíš, že zbořili všechny stěny. Dávají ruce pryč, už nechtějí hrát, když není o co (není o co), proč se vlastně prát. [Verse 3] Není to lenost, jak si mnozí myslí, jenom jim ten vzduch tady trochu zkysl. Kalkulace vyšla (vyšla jasně) v neprospěch snahy, tak stahují figurky z té šachové podlahy. Společnost se ptá, proč nikdo nerodí, proč se ti chlapci už o nic nesnaží. Odpověď je ticho, co bije do očí, kolotoč se bez nich už jen stěží točí. [Chorus] Je to tichý ústup (tichý ústup) ze scény, když vidíš, že zbořili všechny stěny. Dávají ruce pryč, už nechtějí hrát, když není o co (není o co), proč se vlastně prát. [Outro (Instrumental)] [Fade Out]