Ministr, který se vrátil, aby si sáhl až na dno

[Instrumental Intro] [Verse 1] Sedí tam v křesle, světla ho pálí, v pořadu Hráči se ohlíží z dáli. Adam Vojtěch mluví, klidný má hlas, ale vzpomínky koušou jak ledový mráz. (ledový mráz) Není to o vládách, dekretech, slávě, spíš o tom zmatku v unavené hlavě. Když telefon zvonil i uprostřed noci, a on byl jen pěšák v té hře plné moci. Říká to na rovinu, bez velké pózy, že nebyl daleko od totální eroze. [Pre-Chorus] [Melancholic] Tlak okolí drtí jak lis, co bylo včera, neplatí dnes (neplatí dnes). Politika není jen úsměv do kamer, je to tvrdý a neúprosný směr. [Chorus] [Emotional] Sáhl jsem si na dno, hluboko dolů, tam, kde člověk sedí u prázdného stolu. Duševní zdraví dostalo ránu, když zavíral za sebou vládní bránu. (vládní bránu) Nebylo to snadné, přiznává tiše, že osud si scénář psal o něco výše. To dno bylo tvrdé a studené dost, politika spálila každičký most. [Post-Chorus] (Sáhl si na dno) (Sáhl si na dno) [Instrumental Break] [Verse 2] Nyní tu sedí a skládá ty účty, už nechce zažívat tyhlety škrty. Mluví o ženě, co při něm stála, když jeho psychika se ve větru bála. Dal jí teď slib, co má váhu kovu, že do téže řeky nevstoupí znovu. (nevstoupí znovu) Že zdraví je přednější nežli ten post, pro jeden život toho bylo už dost. Rodina, klid a normální svět, to je teď pro něj ta nejlepší věta. [Chorus] [Emotional] Sáhl jsem si na dno, hluboko dolů, tam, kde člověk sedí u prázdného stolu. Duševní zdraví dostalo ránu, když zavíral za sebou vládní bránu. (vládní bránu) Nebylo to snadné, přiznává tiše, že osud si scénář psal o něco výše. To dno bylo tvrdé a studené dost, politika spálila každičký most. [Verse 3] O duševním zdraví se v politice mlčí, každý chce vypadat jak alfa vlčí. Slabost se nenosí, slabost je hřích, v sálech je slyšet jen cynický smích. (cynický smích) On ale promluvil, zvedl tu clonu, že i ten ministr může být v sklonu. Že nejsou to roboti, ale jen lidi, co občas neví, kam vlastně řídí. Otevřel téma, co pálí a bolí, než se zas vrátí do civilní role. [Chorus] [Emotional] Sáhl jsem si na dno, hluboko dolů, tam, kde člověk sedí u prázdného stolu. Duševní zdraví dostalo ránu, když zavíral za sebou vládní bránu. (vládní bránu) Nebylo to snadné, přiznává tiše, že osud si scénář psal o něco výše. To dno bylo tvrdé a studené dost, politika spálila každičký most. [Outro (Instrumental)] (Slib ženě platí...) (Už nikdy víc...) [Fade Out]