Teror ve městě, kde vyhasl mladý život policistky

[Instrumental Intro] [Melancholic] [Verse 1] Město Lvov se probudilo do černého rána, místo klidu a míru otevřela se brána. Brána do pekla, co nikdo nečekal, kouř stoupá z ulice a každý se lekal. (každý se bála) Nebyly to rakety, co z nebe padají, to agenti ve stínech pasti kladají. Sabotáž a teror, to je nová zbraň, nevinní lidé teď platí krutou daň. [Chorus] Viktorija měla jen dvacet tři let, (jen dvacet tři) policistka, co opustila tenhle svět. Výbuch ji vzal, když sloužila státu, teď leží v tichu, oběť atentátu. [Instrumental Break] [Verse 2] Prezident Zelenskyj má v tomhle jasno, obvinil Rusy, ať zní to hlasno. Že prý to dělají, chtějí sít strach, z města se stává jen popel a prach. (popel a prach) Už není bezpečí ani v týlu, ztratili jsme naději i vnitřní sílu. Teroristé útočí, když se nedíváš, tuhle zlou pravdu už neschováš. [Chorus] Viktorija měla jen dvacet tři let, (jen dvacet tři) policistka, co opustila tenhle svět. Výbuch ji vzal, když sloužila státu, teď leží v tichu, oběť atentátu. [Bridge] [Emotional] Proč musí život skončit tak zkrátka? Zůstala po ní jen zavřená vrátka. Válka si nebere servítky žádné, kdo z nás dnes v noci na dlažbu padne? [Build Up] [Chorus] Viktorija měla jen dvacet tři let, (jen dvacet tři) policistka, co opustila tenhle svět. Výbuch ji vzal, když sloužila státu, teď leží v tichu, oběť atentátu. [Outro] Sbohem Viktorijo, město teď pláče, osud si s námi tak krutě skáče. [Outro (Instrumental)]