Inkognito pacient v pavilonu, kde zdi mají uši

[Instrumental Intro] [Hook] [Spoken Word] Někdy se snažíš zmizet. Být neviditelný. Ale v Bohnicích? Tam mají stěny oči. (Sledují tě) [Verse 1] Brána se otvírá a sanita tiše couvá, (couvá zpět), nikdo nemá vědět, kdo se uvnitř schová. Slavná tvář se krčí pod dekou na nosítkách, životní scénář se změnil v ostrých zkratkách. Chtěli to utajit, udělat z toho ticho, (hrobové ticho), avšak v českém rybníku se všechno rychle zpychlo. Pavilon dvacet sedm vítá novou hvězdu, co ztratila kompas i svou pevnou cestu. [Chorus] Inkognito příjem, ale všichni o tom ví, (o tom ví), Ondřej Malý hledá klid, co mu nebyl dán. Za zdmi, kde se duše na kousky rozdrolí, (rozdrolí), včera velký herec, dneska tichý pán. [Instrumental Break] [Verse 2] Není to tak dávno, co plnil stránky novin, (samý skandál), opustil Tomicovou, to byl velký čin. Sbalil si kufry a šel za hlasem srdce, teď ho však osud drží pevně v ruce. Možná je to stres, možná jen těžká chvíle, (těžká chvíle), když doběhneš do cíle a nemáš žádné cíle. Personál šušká si na chodbě u kávy, že i slavní chlapi mají chatrné zdraví. [Chorus] Inkognito příjem, ale všichni o tom ví, (o tom ví), Ondřej Malý hledá klid, co mu nebyl dán. Za zdmi, kde se duše na kousky rozdrolí, (rozdrolí), včera velký herec, dneska tichý pán. [Verse 3] Lékaři v pláštích teď píšou novou roli, (novou roli), na duši náplasti, i když to uvnitř bolí. Chtěl projít vrátnicí jako stín bez jména, ale tahle fraška byla předem prozrazená. Leží tam na lůžku a kouká do stropu, (do stropu), hledá cestu ven z toho divného poklusu. Inkognito styl mu nějak nevyšel, celý národ slyšel, co slyšet nemusel. [Chorus] Inkognito příjem, ale všichni o tom ví, (o tom ví), Ondřej Malý hledá klid, co mu nebyl dán. Za zdmi, kde se duše na kousky rozdrolí, (rozdrolí), včera velký herec, dneska tichý pán. [Outro (Instrumental)]