Když pákistánský ministr pošle bomby na afghánský Kábul

[Instrumental Intro] [Intro] Pátek ráno, čaj je horký, na obzoru černý dým, sousedská se láska mění v dost výbušný rým. [Verse 1] Ve čtvrtek si Tálibán prý trochu zabodoval, čtyřicet pákistánských vojáků zlikvidoval. Zabíhulláh Mudžáhid se na síti hned chlubí, že sousedům už pořádně vylámali zuby. Ale pátek ráno mění celou situaci, Pákistán se probouzí a chystá rychlou akci. Kábul a Kandahár teď počítají rány, když pákistánské stíhačky letí přes ty brány. [Pre-Chorus] Sousedské vztahy mají velkou trhlinu, když přes hranice pošleš obří minu. Ásif bere telefon a ťuká zprávu všem, že končí doba hájení pod jasným nebem. [Chorus] Pohár naší trpělivosti už prostě přetekl! Ministr obrany to na síti X vyštěkl. (vyštěkl) Je to otevřená válka, nebe plné kouře, nad Afghánistánem teď zuří velká bouře. [Drop] [Verse 2] Pákistánský ministr Chavádža Ásif tvrdí, že z afghánských kroků to prý terorismem smrdí. (smrdí dál) Tvrdí, že z nich mají teď indickou kolonii, tak poslal na Kábul tu ocelovou ironii. Tálibán zas na oplátku křičí přes hranici, že soused si jen rozvrtává vlastní pozici. Durandova linie se v černém dýmu ztrácí, každý úder z oblohy se s další ranou vrací. [Chorus] Pohár naší trpělivosti už prostě přetekl! Ministr obrany to na síti X vyštěkl. (vyštěkl) Je to otevřená válka, nebe plné kouře, nad Afghánistánem teď zuří velká bouře. [Verse 3] Mluvčí Tálibánu brání svoje civilisty, zatímco Pákistán vidí všude teroristy. (všude jsou) Obě strany hlásí ztráty, čísla se jim pletou, když se všechny argumenty pod raketou smetou. Únor dva tisíce dvacet šest má drsnou tvář, z oblohy teď padá jenom ocelová zář. A tak lítá munice tam a zase zpátky, je to konec míru, nastávají zmatky. [Chorus] Pohár naší trpělivosti už prostě přetekl! Ministr obrany to na síti X vyštěkl. (vyštěkl) Je to otevřená válka, nebe plné kouře, nad Afghánistánem teď zuří velká bouře. [Outro (Instrumental)]