Satirická píseň o tom, jak herečka Vanda Hybnerová čelí hrozbě pokuty za to, že urnu s popelem svého otce, mima Borise Hybnera, umístila na toaletě, což úřady mohou považovat za nedůstojné.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Vanda Hybnerová má doma zvláštní kout,
kde nechce vzpomínky jen tak odvrhnout.
Není to oltář ani fotka v rámu,
udělala z toho trochu jiné drama.
[Verse 2]
Legendární mim a mistr tiché tváře,
skončil tam, kde čteme ranní snáře.
Na toaletě našel svoje místo klidu,
daleko od slávy a světského lidu.
[Pre-Chorus]
[Sarcastic]
Jenže zákon o pohřebnictví zvedá prst,
paragrafů na nás chystá celou hrst.
Úřadům se nelíbí ta zvláštní kóje,
že prý to ruší pietní postoje.
[Chorus]
[Bold]
Popel tatínka prý trůní na záchodě,
zákonům a normám zřejmě ku škodě.
Hrozí jí sankce a úřední páska,
i když je v tom možná jen dcerařská láska.
[Verse 3]
Boris by se možná popadal za břicho,
že kolem jeho urny není jenom ticho.
Měl rád humor a tohle je pointa,
co by nevymyslela ani ta nejlepší fronta.
[Chorus]
[Bold]
Popel tatínka prý trůní na záchodě,
zákonům a normám zřejmě ku škodě.
Hrozí jí sankce a úřední páska,
i když je v tom možná jen dcerařská láska.
[Instrumental Break]
[Verse 4]
Úřední šiml ale řehtá velice,
měří důstojnost podle své směrnice.
Pokuta ve vzduchu visí jako mrak,
jestli je to sprcha nebo jenom znak.
[Chorus]
[Explosive]
Popel tatínka prý trůní na záchodě,
zákonům a normám zřejmě ku škodě.
Hrozí jí sankce a úřední páska,
i když je v tom možná jen dcerařská láska.
[Outro (Instrumental)]