Hasička z Neuraz zachránila všechno, kromě vlastní váhy

[Female Vocals] [Hook] Sto sedmdesát jedna kilo, stres a temný splín, místo holky v zrcadle se objevil obrovský stín. [Instrumental Intro] [Intro] Tohle je Helena Dvořáková, co nezachránila samu sebe, hledala záchytný bod a viděla jen černý nebe. [Verse 1] Ve dne hasím cizí ohně, plameny a kalamity, v noci luxuju ledničku, zajídám svý smutný city. Dvě práce mě drtí k zemi, pořád padám na hubu, přes den ani jedno sousto, večer krmím velrybu. [Verse 2] Pan Suchánek na mě zírá, vážně kroutí hlavou, tři tisíce dvě stě kalorií splachuju jen kávou. Krevní tlak se zbláznil, já se hroutím z toho tlaku, před třicítkou rovnou sedám do pohřebního vlaku. [Drop] [Chorus] Kdo by chtěl mít doma Moby Dicka z Neuraz? (Nikdo!) Tahle zrůdná obezita hrozila mi zlomit vaz. Ztracenou lásku střídalo mý nekonečný lhaní, jenom já a lednička až k plnému uzoufání. [Post-Chorus] Extrémní proměny mi daly šanci začít znova, už mě zkrátka nebavilo polykat jen planá slova. Nová drsná disciplína stala se mým lékem, zahodila jsem ten život naplněný vztekem. [Verse 3] Heleno, stoupni si teď rovnou na tu váhu, sto sedmdesát jedna kilo ukázalo mi mou dráhu. Extrémní proměny začly, makala jsem z plnejch sil, každý těžký cvik tu tloušťku postupně ze mě smyl. [Chorus] Kdo by chtěl mít doma Moby Dicka z Neuraz? (Nikdo!) Tahle zrůdná obezita hrozila mi zlomit vaz. Ztracenou lásku střídalo mý nekonečný lhaní, jenom já a lednička až k plnému uzoufání. [Verse 4] Galavečer zlomil temno, ukázal mou novou tvář, osmašedesát kilo sádla padlo, zůstala jen zář. Krevní tlak se uklidnil a cyklus padnul k normě, dnes tu stojím před národem ve fantastický formě! [Chorus] Kdo by chtěl mít doma Moby Dicka z Neuraz? (Už ho nemám!) Ta proradná obezita nesrazí mi nikdy vaz! Ztracenou lásku odplavilo sebevědomí a síla, tu tlustou klec jsem po těch letech konečně celou prorazila. [Outro (Instrumental)]