Satirická píseň o tom, jak české školství často selhává v přístupu k dětem s poruchou pozornosti, které místo rozvoje talentu dostávají jen poznámky za to, že se vrtí.
[Instrumental Build-up]
[Verse 1]
Paní učitelka v kabinetu pije třetí kávu,
řve na celou sborovnu, že z Petra ztratí hlavu.
Prý se vrtí na židli a vyrušuje výklad,
nedokáže opsat z tabule ten jednoduchý příklad.
Nemá zlost a není hloupý, jenom mozek spěchá,
myšlenka mu skáče v hlavě jako neodbytná blecha.
Místo aby kvetl, tak ho systém dupe do země,
poznámka je v žákovské a další důtka písemně.
[Pre-Chorus]
Nejsou to spratci, co neumí žít,
chybí jen vůle je pochopit.
[Chorus]
Chtějí po nich, aby seděli jak sochy v muzeu (v muzeu),
kreativitu házejí rovnou do koše v podzemí (podzemí).
Když dítě vzkvétá jinak, než se píše v osnovách (v osnovách),
skončí v zadní lavici a s nálepkou v okovech.
[Post-Chorus]
Sedni si! Nevrť se! Nedělej scény!
Zabíjíme v přímém přenosu budoucí gény.
[Verse 2]
Rodiče zas k řediteli běží na kobereček,
vysvětlovat dokola, proč zlobí jejich chlapeček.
Odborníci říkají, že talent se v nich skrývá,
jenže česká škola se na zázraky nedívá.
Potřebují podporu a trochu více empatie,
než je semele ta stará a šedivá apatie.
Jeden kantor pochopí, že kluk má spoustu energie,
druhý vidí diagnózu jako důvod alergie.
[Pre-Chorus]
Nejsou to spratci, co neumí žít,
chybí jen vůle je pochopit.
[Chorus]
Chtějí po nich, aby seděli jak sochy v muzeu (v muzeu),
kreativitu házejí rovnou do koše v podzemí (podzemí).
Když dítě vzkvétá jinak, než se píše v osnovách (v osnovách),
skončí v zadní lavici a s nálepkou v okovech.
[Verse 3]
Je to jako zavřít orla do krabice od bot,
chtít po něm ať chodí pěšky jako cvičený robot.
Tahle porucha pozornosti není žádný rozsudek,
škola ale často nabízí jen hodně trpký proutek.
Místo aby rostli, tak se učí jenom tiše bát,
že za vlastní přirozenost dostanou zas rovnou mat.
Stačilo by málo, jenom sundat tyhle klapky z očí,
než se tenhle bludný kruh zas navždycky jen stočí.
[Bridge]
Jeden, dva, tři, čtyři, pět,
zastavte ten hloupý svět!
Nechte děti dýchat, nechte děti být,
jinak nám tu zbyde jenom ticho a klid.
[Chorus]
Chtějí po nich, aby seděli jak sochy v muzeu (v muzeu),
kreativitu házejí rovnou do koše v podzemí (podzemí).
Když dítě vzkvétá jinak, než se píše v osnovách (v osnovách),
skončí v zadní lavici a s nálepkou v okovech.
[Outro]
Tak si tam sedni a hlavně už mlč.
A hlavně nevyčnívej.
Hlavně nevyčnívej...