Nejdražší rezavá zátka na vrchu mrazivého pekla

[Instrumental Intro] [Epic] [Intro] Na severu ledově vítr sténá, z betonu zbyl už pouhý suchý prach. Stavba to kdysi byla bezejmenná, z víka tam sálá podzemní zlý strach. [Verse 1] Na severu u Murmanska rezavý kryt hnije, v sedmdesátém roce tam chtěli dobýt svět. Kdesi pod ním černá díra starou slávou žije, mikrobi tam tvrdě spali dvě miliardy let. Prvních sedm kilometrů vrták krájel měkce, (Hloubš!) voda se tam ukázala, kde být vůbec nemá. V devíti pak zkameněly dávné kosti křehce, učebnice přepsala ta temná díra němá. [Chorus] [High Energy] Dvanáct tisíc metrů dolů, tvrdá skála teče, (Yeah!) promění se v hustý plast a ničí vrtný stroj. Ocelová trubka se tam z posledního vleče, prohraný a marný byl ten inženýrský boj. [Build] [Post-Chorus] Peníze už nevoněly, došla vrtná síla, (Konec!) v devadesátém čtvrtém zhasl slavný sen. Kolem leží zborcená a opuštěná díla, hlubina se uzavřela navždy pro ten den. [Verse 2] [Gritty] Místo stovky dvě stě třicet sloupec v dole pálí, slepá cesta inženýrů nese marnou strast. Roztavená noční můra pyšné plány halí, zaseknutá ocel pod zemí je jenom past. Jako tenká slupka leží naše chabá snaha, (Tlač!) šest tisíc jasných kilometrů určuje ten fakt. Planeta si pod nohama chová bedra nahá, známe lépe tvář Měsíce, s ním jsme svedli pakt. [Chorus] [Explosive] Dvanáct tisíc metrů dolů, tvrdá skála teče, (Dole!) promění se v hustý plast a ničí vrtný stroj. Ocelová trubka se tam z posledního vleče, prohraný a marný byl ten inženýrský boj. [Guitar Solo] [Chorus] [Climax] Dvanáct tisíc metrů dolů, tvrdá skála teče, (Peklo!) promění se v hustý plast a ničí vrtný stroj. Ocelová trubka se tam z posledního vleče, prohraný a marný byl ten inženýrský boj. [Outro] [Sarcastic] Díra tiše reziví a do betonu padá, víko pevně šroubuje jen beznadějné stíny. Roztržená ocel dole temnou píseň spřádá, na severu inženýrský omyl tlí do hlíny. [Outro (Instrumental)]