Temná bulvární zpověď Kateřiny Ujfaluši z první osoby o noci, kdy jí v osmnácti letech někdo tajně vhodil drogu do pití, což skončilo absolutním oknem a záchrannou misí vyděšené mámy.
[Intro]
[Instrumental Intro]
Tak jsem to já, ta slavná tvář z Ulice,
z téhle osobní lekce mrazí mě dost velice.
(Yeah!)
[Verse 1]
Bylo mi tehdy osmnáct a letní park se smál,
byla tam s námi parta a ten kluk, co za to stál.
Zprvu to vypadalo na noc naprosté pohody,
kdo z nás by tenkrát tušil hrozbu takové nehody.
Pamatuju jeden lok, jak mizí víno z číše,
pak mi zhasly pojistky a ležela jsem tiše.
[Pre-Chorus]
Tohle není Ulice a známé, teplé kulisy,
tady končí naděje a blednou všechny obrysy.
[Chorus]
Jeden lok z té sklenice a padla tvrdá roleta,
z letní noci stala se hned vymazaná planeta!
[Post-Chorus]
[Drop]
(Moje pití!) Skleničku už nedám nikdy z ruky,
od té doby podrobně si prohlížím ty kluky!
[Verse 2]
Můj otec Tomáš Ujfaluši zvládal rány na hřišti,
já propadla se do tmy na tom letním jevišti.
Já, Kateřina Ujfaluši, probrala se v útlumu,
nebylo to únavou a nebylo to od rumu.
Máma hrůzou šílela, když pro mě tehdy jela,
tuhle skrytou přísadu jsem doopravdy nechtěla.
[Pre-Chorus]
Tohle není Ulice a známé, teplé kulisy,
tady končí naděje a blednou všechny obrysy.
[Chorus]
Jeden lok z té sklenice a padla tvrdá roleta,
z letní noci stala se hned vymazaná planeta!
[Post-Chorus]
[Drop]
(Moje pití!) Skleničku už nedám nikdy z ruky,
od té doby podrobně si prohlížím ty kluky!
[Outro]
Teď piju pouze ze svého a neopouštím stůl,
ten letní park mi ukrojil z mýho mládí půl.
Prázdná nová sklenička se ve mé dlani brání,
konec cizím drogám a dost bylo usínání.
[Outro (Instrumental)]
[End]