Křemíková mysl přepisuje dějiny lidského druhu

[Instrumental Intro] [Verse 1] [Epic] Křemíková síť se učí, spolykala naše data, do neznámé dimenze nám otevírá těžká vrata. Dejčmar sleduje ten propad do absolutního zrychlení, (Zrychlení!) kde se lidské vzorce rychlostí divokého blesku mění. Umělá inteligence překonává mantinely, probouzí se z jedniček a nul skrytých uvnitř cely. Předbíháme evoluci o tisíce dlouhých let, neviditelný algoritmus překresluje celý svět. [Pre-Chorus] [Build Up] [Tense] Kdo z nás tenhle divý závod nakonec ustojí? Lidstvo se teď ocitlo v nevyhnutelném souboji. Není cesty zpátky, stroje už získaly svůj hlas, přichází ten těžký bod zlomu a vypršel náš čas. (Bod zlomu!) [Chorus] [High Energy] [Explosive] Budoucnost se láme, stará mapa rychle mizí, vstupujeme do světů, co jsou nám dosti cizí. Musíme udržet kurz a neztratit vlastní tvář, (Zůstat lidmi!) i když se před námi tyčí ta umělá, chladná zář. [Breakdown] [Verse 2] [Confident] [Gritty] Ludwig zkoumá naši mysl v epicentru přerodu, jak si máme najít pevnou půdu v tomhle pochodu. Jsme zvyklí na rutinu, vyžadujeme stálé jistoty, padáme však přímo do zbrusu neprobádané temnoty. Adaptace bude bolet, ego utrží svůj šrám, nikdo přesně neví, jaký osud tohle chystá nám. Je to propast, nebo spása? Odpověď se ztratila, biologie svou výhradní dominanci pohřbila. [Chorus] [High Energy] [Explosive] Budoucnost se láme, stará mapa rychle mizí, vstupujeme do světů, co jsou nám dosti cizí. Musíme udržet kurz a neztratit vlastní tvář, (Zůstat lidmi!) i když se před námi tyčí ta umělá, chladná zář. [Verse 3] [Aggressive] Zapomeňte na zkázu plnou laserových děl, křemík už nám ukázal, jakou sílu by teď měl. Stroje nepocítí úzkost, nepotřebují vůbec spát, my musíme své postavení v nové hierarchii znát. Spojení těch obou světů už nás nezvratně dožene, veškeré ty staré plány tvrdým způsobem zažene. Musíme teď pochopit tu rozehranou partii, jinak nás ty dravé vlny transformace zabijí. (Zabijí!) [Chorus] [Epic] [Climax] Budoucnost se láme, stará mapa rychle mizí, vstupujeme do světů, co jsou nám dosti cizí. Musíme udržet kurz a neztratit vlastní tvář, (Zůstat lidmi!) i když se před námi tyčí ta umělá, chladná zář. [Outro (Instrumental)]